V dnešním povídání se budeme zabývat osadami v okolí Hodkovic. Jestliže jsme v minulých číslech mluvili o Záskalí, tak jeho osadami byl Žďárek a Buršín.
Velmi malou osadou se zdá být Buršín, který však měl na rozhraní století celkem 16 domů a v těch bydlelo v roce 1834 113 obyvatel a v roce 1900 88 obyvatel. Začátek osídlení není znám. Jméno Buršín pravděpodobně vzniklo ze jména prvního osídlence – Bureše, ale je možné dokládat i jiný původ jména / např. Bořina /. Dnes se to „š“ v názvu osady skoro ztrácí a říká se většinou pouze Buřín. Pokud se týká domů, tak na Buršíně je jich už málo a jsou zachovány jen díky tomu, že se o ně dobře starají chalupáři. Jsou to charakteristické stavby a mělo by se pečovat o jejich zachování.
V dnešním čísle si řekneme něco o osadě Radoňovice. Tyto v dřívějších letech patřily k Pelíkovicím, stejně jako osada Štěrbovina, Jestřabí a Mohelka. V minulém čísle jsme uvedli nedopatřením, že tyto osady patřily k Petrašovicím. Pelíkovice byla tedy veliká a především rozsáhlá obec, patřily k ní ještě Rydvaltice.
Posledně jsme skončili v líčení historie Jílového u prodání tohoto poddanství Alainu Rohanovi. Kníže Rohan koupil tehdy celé panství svijanské, do kterého patřilo Jílové a jeho statek a dále vesnice Pelíkovice, Radoňovice, Rydvaltice, Štěrbovina, Jestřabí, Bezděčín a dokonce i část Vratislavic. Osídlení Jílového bylo smíšené, ale stejně tak jako u Bezděčína převládali Němci. Naopak více české byly už Sestroňovice a osada Anděl Strážce. Podle sčítání lidu z roku 1890 žilo v Jílovém 266 Němců a 84 Čechů a v roce 1900 217 Němců a 155 Čechů. Jílové bylo tehdy přiškoleno k Hodkovicům, i když Němci ( především hodkovičtí) vybudovali v Bezděčíně německou školu.
HISTORIE SBORU
Sbor dobrovolných hasičů obce Záskalí byl založen a schválen tehdejších Obecním zastupitelstvem Záskalí v neděli 31. března 1889 na veřejném zasedání. Tedy před 125 lety.