Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

100 let od založení Československa (Hodkovice - 2. část)

V časopisu Ještědský obzor vyšly dva články k 10 letům Československa. Oba jsou psány jako vzpomínky účastníků, i když jsou bez podpisu. Také druhý článek je ponechán tak, jak byl napsán v novinách.

Hodkovice. 
Bude tomu tuto příští neděli 10 let, kdy byla u nás ustavena obecní správní komise, - do té doby nebyl u nás na radnici ani jeden český zástupce -, kterou zde ustavil za účasti zdejších menšinových činitelů okresní národní výbor z Turnova. Byl to u nás první následek a zákrok naší národní revoluce, kterému se podřizovali zdejší němečtí obecní zástupci velmi ztěžka a poddali se jen pod ohromnou tíhou oněch velkých událostí a pod tíhou odpovědnosti, kdyby snad bylo při jejich odporu zastaveno dodávání životních potřeb z českého kraje  do města, což měly tehdy v počátcích okresní národní výbory v moci. Bylo to tehdy pro německé zástupce překvapení, z čehož povstala bezradnost, neboť německá města i venkov, věříce tehdy ještě v ustavení „Deutschbőhmen“ nechtěly se poddati a i Hodkovice byly  vyzývány, aby se nepoddaly a vytrvaly. Poněvadž však Hodkovice jsou položeny tak, že činí ostrý výběžek do kraje českého a jsou na říšské silnici vedoucí do zněmčeného území první, samozřejmě, že též byly první, které se musily v této pro ně nemilé věci rozhodovati a předeslati takto neúprosný osud městům druhým. Bylo to tehdy druhou neděli po převratu, kdy se konal u nás velký tábor lidu na náměstí, na němž bylo zástupcem okresního národního výboru z Turnova po delším vyjednávání s německými zástupci města prohlášeno, že dosavadní obecní zastupitelstvo se sesazuje a správu města, že přejímá desetičlenná správní komise, v níž budou zasedati dle poměrného zastoupení též čtyři Češi a sice:  K. Košek, řídící učitel, J. Železný, obchodník, F. Pfeifer (dle křestního listu a jak se též dříve psal Faifr, což zaznamenáváme jen z důvodů možných někdy mýlek v záznamu obecní kroniky), strojník a J. Řezáč, železniční zřízenec. V několika dnech na to byla svolána schůze této správní komise, ale mimo ustavení se nebylo v ní takřka ničeho projednáno, neboť jedné straně bylo trapno a druhé při hlubokém na ni působícím dojmu stíženo, o čem jednati. Hodkovice staly se na to opěrným bodem našich dobrovolně se hlásících vojáků,odkudž činily se přípravy k dalšímu obsazení našeho německého území, při čemž došlo u Hodkovic též k malým srážkám s dobrovolníky německými, které si však nevyžádaly žádných obětí. 

---

V roce 1928 je v Ještědském obzoru také vzpomenuta školní slavnost.
28. říjen, slavný den, který již po desáté nám připomenul, že jsme národem svobodným, patří minulu. Den radosti a nadšení uplynul, dnové usilovné práce nastávají. Letos oslavila škola v Hodkovicích desetileté trvání naší samostatnosti školní oslavou; přednáška, zpěvy, hra loutkového divadla - byl program, který pobavil a poučil naše žáky a žačky. Radost, veselost a družná pospolitost zářila ze všech oček a toť dobrá záruka jejich dalšího vývoje a známka účinné výchovy školní i domácí. Při slavnosti obdržel žák Materna, který se narodil se zúčastněných žáků prvý v osvobozené vlasti po dni 28. října 1918 - od české záložny v Hodkovicích dar 50 Kč. Ostatní žactvo dostalo k přesnídávce párek s dvěma rohlíky. Pan Bárta, řezník, daroval k této příležitosti 125 párků. Dík všem, kteří přispěli učitelskému sboru v práci k rozradostnění žactva, našeho to dorostu, který nás vystřídá v boji za udržení pravé demokracie v naší svobodné vlasti. 


František Nejedlo
Spolek rodáků a přátel Hodkovic


Vytvořeno 1.10.2018 10:27:21 | přečteno 345x | irena.libalova