Hodkovice nad Mohelkou

Před 90 lety, v neděli 27. září 1925, byla slavnostně otevřena nová budova české menšinové národní školy v Hodkovicích. Tím se začala plnit touha české menšiny po vlastní budově školy. V dobovém českém tisku je výzva k účasti všech pokrokových spolků, organizací a veřejnosti ze širokého okolí, aby tak posílily českou menšinu k další práci.
Byl publikován i program slavnosti:

• Odpoledne o 1. hodině seřazení průvodu u hostince pana Hnízdila.
• Průvod městem s hudbou k novostavbě školní budovy.
• Slavností sbory, projevy zástupců úřadů a korporací.
• Předání školy veřejnosti – státní hymny – prohlídka školy.
• Večer bude lidový koncert ve dvoraně České besedy.

Dále je napsáno, že naše nová krásná školní budova, která dominuje celému našemu městu, ze všech stran toto okrášlujíc a nám dodává nové síly a naděje do budoucna, neboť již dnes jest naší chloubou a zajisté bude povždy velkou láskou i pokolením příštím.
Všichni, kteří se zasloužili o vybudování naší nové školní budovy, mají u nás pomník krásný a jsme jim zavázáni navždy vděčností.
O vybudování školy se zvláště zasloužil poslanec Stivín, který se svým vlivem zasadil o znovuzařazení stavby školy do stavebního plánu. Ta z něho byla vyřazena z úsporných důvodů a malého odůvodnění. Poslanec Bechyně, tehdejší ministr školství, také v rozhodujícím okamžiku zasáhl ve prospěch hodkovické školy. Dále byli vzpomenuti školský inspektor Fr. Kv. Lang (hodkovický rodák) a řídící učitel Košek, kteří svými praktickými znalostmi a dlouholetou zkušeností při deputacích u bývalého ministra školství Šrobára dosáhli slibu a přímluvy pro stavbu hodkovické školy. Jsou vzpomenuti i mnozí dobří úředníci z ministerstev školství a veřejných prací, kteří se snažili vyhovět hodkovickým žádostem. Byli to především ministerský tajemník dr. Šíp, rodák z Turnovska ing. Jedlička, ministerský rada Šwippl a vládní rada Macháček. O provedení stavby se pečlivě staral ing. John z Liberce. Nemalou zásluhu má též zatímní ředitel školy p. Kameník, který se zasloužil zvláště o vybavení a vnitřní zařízení školy. Mnoho dalších lidí, kteří se přičinili o stavbu školy, ani nemohlo být jmenováno.

A co se píše v novinovém článku po otevření nové školy?

Slavnost otevření nové české školní budovy u nás dne 27. září se krásně vydařila, jak vzorným uspořádáním, tak i četnou návštěvou obecenstva z celého okolí a hostů, zastupujících různé korporace a úřady, mezi nimiž byl též poslanec Stivín a senátor Procházka. Slavnost započala zapěním slavnostního chorálu a národní hymny zpěváckým spolkem „Dvořák“ z Turnova a přivítáním hostů ředitelem škol panem Kameníkem, načež promluvili: za Ministerstvo školství ministeriální tajemník p. dr. Šíp, jenž slavnostním způsobem předal klíče od nové budovy řediteli školy panu Kameníkovi. Dále za Ministerstvo veřejných prací p. ing. John; za Ústřední matici školskou pan Hocke; pan inspektor Lang; starosta Turnova pan Šolc; starosta z Horního Růžodolu pan Votoček; starosta pan Jíra; za přiškolený venkov paní Radská z Turnova; za Národní jednotu severočeskou a za naši menšinu pan Železný.
Po přednesených proslovech, které byly všechny, zvláště proslov poslance Stivína, se zájmem vyslechnuty, byl odeslán dětmi blahopřejný telegram panu presidentu Masarykovi a nastala prohlídka nové školy.Všichni vyslovovali svůj obdiv a chválu nad vzorným a účelně plánovitým postavení budovy, též i o pěkném provedení, což jen slouží staviteli panu Hozdovi, jakož i dělnictvu a řemeslníkům, kteří na stavbě pracovali, ku cti. Mnozí a mnozí vzpomínali jsme oněch rozdílů, do jakých škol jsme to my chodili, ale nikoliv však s trpkostí, neboť přejeme ze srdce našim dětem té krásné školy a kéž by si jí jen také vážily a měly ji rády. Vždyť ony mohou být vzhledem k ideálně postavené své škole, zvláště onou polohou pod krásným svahem stráně, na výsluní a čerstvém vzduchu.

Tolik tedy popis v novinách.

Nová škola byla slavnostně otevřena 27. září 1925, ale vyučování potom začalo 16. listopadu. Ředitelem školy se stal Josef Kameník, v učitelském sboru byli např. učitelé Bobek, Bystrý, Zháněl, Faifr, manželé Kvačkovi, manželé Jůzovi (pan Jůza byl dlouholetým správcem školy), Pokorný, Buriánek, Kropáček a učitelky Petrová, Janecká, Zumanová a Loutchanová. Ve škole se česky učilo třináct let, po záboru pohraničí v říjnu 1938 byla česká škola zrušena a do budovy se přestěhovala škola německá. Čeští žáci byli nuceni navštěvovat českou školu v Petrašovicích nebo německou v Hodkovicích. Dlouhých sedm let trvalo, než se do školní budovy vrátilo české vyučování.

František Nejedlo
Sdružení rodáků a přátel Hodkovic