Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Hodkovice nad Mohelkou před 100 lety (1. část)

O čem se psalo v hodkovických kronikách a místním tisku v roce 1920

Ve dvacátých letech 20. století byly v Hodkovicích vedeny dvě městské kroniky – česká a německá. Česká popisuje události od roku 1918, kdy byla založena samostatná Československá republika. Psal ji tehdy Alois Bobek, učitel zdejší obecné školy a později odborný učitel měšťanské školy.
Ve stejném období vznikla i třetí hodkovická kronika – školní. Ve školním roce 1919/1920 ji začal psát ředitel občanské školy, Antonín Boháč. Zdejší Češi se totiž sjednotili a vyžádali si zřízení smíšené občanské školy (tj. 2. stupeň, měšťanská škola). Ta byla umístěna v budově matiční školy v Pražské ulici. Tu měly Hodkovice dosud jako jedinou českou školu a pouze jako obecnou (tj. 1. stupeň). První zapsanou událostí byla vánoční nadílka, kterou pro děti přichystal dámský odbor Národní Jednoty Severočeské, a o které se dostala zmínka i do novin.

  • Obr. č. 1 - Novinová zpráva ze dne 4. ledna 1920, Hlasy Pojizerské (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli)

Rok 1920 byl ve znamení pokračujícího nedostatku potravin a zvyšování obecních daní. Aby se dařilo udržet rozpočet města, zvýšily se místní poplatky za elektřinu, za psy (rozděleno na hlídací za 5 Kč a luxusní za 10 Kč), z piva a vína (i ovocného). V hodkovických kronikách jsou navíc popsány tyto události:

Leden

Z počátku tohoto měsíce panovaly veliké zimy a později se dostavily také deště, které spousty sněhu proměnily v řídkou směs. Následek toho byla četná nachlazení a rozšíření četných nakažlivých nemocí, zvláště chřipky.“ –– Tzv. španělská chřipka se od podzimu 1918 vyskytovala i v Hodkovicích.

Zpráva o novém rozvodu elektřiny. Pan starosta podává podrobný výklad o tomto novém zařízení a hned nato uděluje slovo panu vrchnímu inženýrovi Wengenheimovi, který podává věcné dobrozdání o plánovaném, případně zesíleném starém rozvodu světla. Pan Josef Zick žádá, aby byla vyšetřena možnost nákupu lokomobily nebo podobného zařízení, ale aby to bylo učiněno v dohodě s pivovarem, aby byla parní síla v pivovaru racionálněji využita. Tento návrh byl přijat 19 hlasy.“ –– Bohužel v kronikách není upřesněno, jak tato záležitost dopadla. Hodkovický pivovar dodával od roku 1909 elektrický proud na veřejné osvětlení, do zhruba třetiny domů a pro pohon strojů v malých dílnách. Kvůli nedostatku uhlí docházelo během 1. sv. války (a ještě i po ní) k výpadkům elektřiny a ještě více rostla její cena. Až v roce 1924 byly Hodkovice připojeny k zemské elektrické centrále v Liberci.

Únor

Díky teplému počasí mohli hospodáři sklidit z polí poslední brambory a řepu, což znemožnily předčasné vánice.“ –– Vloni na podzim přišla zima již na konci října, kdy napadlo mnoho sněhu. Stromy, které ještě neshodily listí, byly velmi poškozeny. Na polích zůstalo množství nesklizených plodin, ke kterým se již nebylo možné dostat.

„Na zasedání městského zastupitelstva byl odhlasován návrh, aby bylo zakázáno navštěvování tanečních zábav mladým osobám obojího pohlaví ve věku od 14-17 let.“ –– Již v loňském roce bylo obnoveno pořádání tanečních zábav, které byly hojně navštěvovány, protože lidé chtěli dohnat, co dříve neužili.

Usneseno připojiti se k návrhu města Českého Dubu a obcí o zřízení odbočky silnice Hodkovice – Vlčetín – Český Dub a bylo povoleno obci 30.000 Kč na úhradu připojovací části, čímž se ovšem vydání obce ještě zvýšilo.“ –– Nová silnice byla zprovozněna o dva roky později. Do té doby se do Českého Dubu jezdilo přes Petrašovice.

Březen

„Zákonem z 19.3.1920 byla postavena braná moc na základ vojenské povinnosti a nikoliv milice. A to počínaje 17. a konče 60. rokem v době mobilisace. Vojenská povinnost pro schopné občany počíná 20. a končí 50. rokem v době míru.“ –– Vojenská povinnost se stala všeobecnou, pro všechny stejnou a musela být splněna osobně. Délka prezenční služby měla trvat 14 měsíců, s tím že během prvních šesti let byla přechodně prodloužena až na 24 měsíců. V dřívějších dobách vstupovali vojáci do armády dobrovolně, ale upisovali se na doživotí. Josef II. zavedl při reformě v letech 1771-1781 vojenskou povinnost a verbování nahradily odvody (často násilím) na doživotní službu. Osvobozeni byli šlechtici, duchovní, lékaři, učitelé, úředníci, studenti a lidé nepostradatelní pro hospodářský život, majetní sedláci a jejich nejstarší synové atd. Na vojnu byli odváděni venkované, řemeslníci, dělníci a nezaměstnaní. Pokud sehnali peníze, mohli se z vojenské služby vykoupit. Až od roku 1802 omezila reforma arcivévody Karla délku vojenské služby na 10 let u pěchoty, 12 let u jezdectva a 14 let u dělostřelectva. Od roku 1858 trvala vojna 8 let, od r. 1868 3 roky, a od r. 1912 nejvýše 2 roky.

Duben

V německé kronice jsou opakované stížnosti na nedostatek potravin. Přestože byli všichni ve stejné situaci, český kronikář se, krom závěrečného shrnutí, těmto zmínkám vyhýbal – pravděpodobně nechtěl podporovat negativní manipulace a přilévat olej do ohně proti své vlasti. „Všichni kdo doufali ve snížení cen, byli zklamáni, protože drahota neklesala, naopak se ještě zvýšila. První týden byla opět vydávána jen půlka chleba a místo mouky kroupy. V dalších týdnech nebyl ani chléb, ani mouka. Nedostatečné a nepravidelné zásobování vedlo k opakovaným stížnostem a také k velké demonstraci dělníků.“ O této demonstraci se nikde jinde nepíše, nicméně v tomto roce proběhly hladové pochody, demonstrace a stávky na více místech v Československu. Během 1. sv. války se zhroutil systém zásobování a ani v prvních letech po skončení války se ještě neobnovil. Chyběly zemědělské síly, takže produkce obilí a brambor pro obyvatele nestačila. Navíc ceny a dostupnost všeho zboží zhoršovali překupníci (keťasové).

„Neděle 18. dubna – Dnes konaly se první republikánské volby do Národního shromáždění. Byly to první volby na základě rovného, volného a tajného hlasovacího práva. Právo volební měl každý občan i občanka bezúhonný, beztrestný, který dovršil věku.“ –– Byly to naše první volby (a dokonce jedny z prvních na světě), ve kterých směly volit a být zvoleny i ženy. O týden později se volili zástupci do senátu. V Hodkovicích bylo 6 německých a 8 českých stran. Bylo odevzdáno celkem 1573 platných hlasů pro poslaneckou sněmovnu / 1417 platných hlasů pro senát, z toho 1055 / 946 pro německé strany, 517 / 471 pro české strany a 1 / 1 hlas pro židovskou stranu.

Květen

„Počasí: měsíc květen byl letos skutečným květnem. Bylo mnoho krásných teplých dní, už v prvních dnech měsíce byly ovocné stromy v plném květu. Ve dnech 19. a 28. tu byly velké bouřky, které způsobily mnoho škod na polích. Bouřka 28. přinesla také kroupy velikosti holubího vejce.“ „Svátek práce. Průvodem táhli čeští dělníci na náměstí, kde se konal tábor lidu. Večer opět sehráno bylo divadlo ze sociálního života v České Besedě.“ –– Již podruhé se tento svátek konal jako zákonem ustanovený a proběhl jako samozřejmost, ke které nebylo nutno nic více dodat. V roce 1890, kdy byl v Paříži vyhlášen, byl rakouskou vládou zakázán a tábory lidu byly rozpuštěny. Do Hodkovic bylo k tomu povoláno 13 četníků a 6 mužů finanční stráže. Tehdy bylo demonstrováno pro osmihodinovou pracovní dobu a zvýšení mezd. Před rokem 1883 se v továrnách pracovalo v létě od pěti hodin ráno (v zimě od šesti) do osmi večer s půlhodinovou nebo hodinovou přestávkou na oběd, tj. 13-14 hodin. Poté byla práce zkrácena na 11 hod. a od r. 1899 trvala už „jen“ 10 hod. Vytoužených osmi hodin bylo dosaženo až zákonem v roce 1918.

„Čtvrtek 27. května. Podle ústavy byl dnes volen prezident Československé republiky, jímž většinou hlasů byl opět zvolen dosavadní prezident Dr. T. G. Masaryk.“ –– Přestože podle ústavy se měla další volba konat až v roce 1925, Masaryk chtěl, aby jeho prezidentský mandát potvrdili poslanci, kteří byli zvoleni v řádných volbách (na rozdíl od roku 1918, kdy byl jednohlasně zvolen Revolučním národním shromážděním). Dalšími kandidáty byli dva komunističtí radikálové Muna a Janoušek, a za německé strany univerzitní profesor August Naegle.

  • Obr. č. 2 - Hodkovice na pohlednici z počátku 20. let 20. století (zdroj: archiv Spolku rodáků a přátel Hodkovic)

Červen

„Po několika krásných a teplých dnech na začátku měsíce bylo chladno a deštivo. V době od 7. do 12. klesl teploměr tolik, že na mnoha místech zmrzly brambory.“

„Neděle 27. června. Dnes se po šesti letech zase konala první německá slavnost v Hodkovicích, uspořádaná německým Bundem. Díky krásnému počasí byla dobře navštívena. Značný zisk byl odevzdán na dobročinné účely.“ –– V době před válkou bylo pořádání různých slavností oblíbeným zpestřením běžného života. Asi největší slavností byl v roce 1910 Heimatsfest (oslava domova). Po vyhlášení Československého státu a potlačení odbojné „provincie“ Deutschböhmen nebylo pro německé oslavy vhodné ovzduší.

„Obec Hodkovice může na základě písemných zpráv konat 7 jarmarků a dobytčích trhů. Městská rada navrhuje nevzdávat se toho práva, ale pořádat v době špatných hospodářských poměrů jen 5 trhů, a to: 1. v pondělí po neděli Laetare (březen), 2. dne 1. května, 3. v úterý po sv. Prokopu (červenec), 4. na sv. Martina (listopad), 5. o druhém adventním úterku.“

  • Obr. č. 3 - Hodkovické trhy v roce 1899 v knize Velký národní kalendář pro čas a věčnost na obyčejný rok (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp)

(Pokračování příště.)

Martina Pelantová
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
http://pratele–hodkovic.cz


Hodkovice nad Mohelkou v roce 1920

Novinová zpráva ze dne 4. 1. 1920, Hlasy Pojizerské, autor: zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli

Novinová zpráva ze dne 4. 1. 1920, Hlasy Pojizerské

 
Hodkovice na pohlednici z počátku 20. let 20. století, autor: archiv SRPH

Hodkovice na pohlednici z počátku 20. let 20. století

 
Hodkovické trhy v roce 1899 v knize Velký národní kalendář..., autor: zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp

Hodkovické trhy v roce 1899 v knize Velký národní kalendář...

 
 
Vytvořeno 6.5.2020 15:45:12 | přečteno 268x | irena.libalova