Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Hodkovice nad Mohelkou před 100 lety (2. část)

O čem se psalo v hodkovických kronikách a místním tisku v roce 1920

Pokračujme v listování hodkovickými kronikami a podívejme se, jak popisovaly druhou polovinu roku 1920. Hned v červenci je vidět porovnání stejné události z pohledu českého a německého kronikáře.

Červenec

„Středa 21. července. Dnes došlo ke generální stávce německých dělníků pod záminkou špatného zásobování, která však měla býti manifestací pro Deutschböhmen; proto se jí čeští dělníci nezúčastnili.“

„Čtvrtek 22. července. Včera a dnes se kvůli špatné vyživovací situaci konala generální stávka německého dělnictva, k níž se ale čeští dělníci z politických důvodů nepřidali.“ „Pátek 23. července. Dnes se ve zdejších továrnách zase pracovalo, protože dělníci získali některé ústupky.“ „Sobota 24. července. Po dlouhé době získali lidé dnes celý chléb a 1/2 kg mouky na osobu.“ –– Situace popsaná v minulém díle pokračuje. Faktem je, že státní přídělový systém (kdy mělo být pomocí „lístků“ zajištěno rovnoměrné rozdělení potravin a dalšího spotřebního zboží – leč mnohdy nic nedorazilo a nebylo tedy co rozdělovat) skončil až v červenci 1922.

Srpen

„Sobota 14. srpna. Dnes byl zahájen 1. Liberecký veletrh. Těšil se masové návštěvě, k níž přispělo i naše město. Pokud jde o obchod, měl tento veletrh velký úspěch. Trhy vznikly v našem státě po válce kromě v Liberci také v Praze a v Bratislavě.“ –– Ano, toto byl první ročník slavných veletrhů, na které po 2. sv. válce navázaly dodnes známé LVT. V termínu od 14. do 22. srpna se v Liberci prezentovalo 2.000 vystavovatelů z dvaceti průmyslových oborů a jejich produkty shlédlo 35.000 návštěvníků. Protože ještě neexistovaly výstavní pavilony, prezentace probíhala ve školních budovách a pro těžké stroje byl postaven stan u vlakového nádraží. Symbolem veletrhu byl magnet ve tvaru podkovy, který byl na několika místech ztvárněn formou obrovského reklamního panelu vysokého až šestnáct metrů a v noci osvětleného tisícem žárovek. (Pro podrobnější informace doporučuji článek Zuzany Kotrmanové: https://liberec-reichenberg.net/clanky/cist/nazev/92-liberecke-veletrhy-v-mezivalecnem-obdobi)

Z hodkovických živnostníků se mezi vystavujícími podařilo vyhledat výrobnu likérů Franz Muschak, a mezi zbožím kožené galanterie prezentoval svá alba na poezii a kazety na límečky Franz Dlouhy z Pražské ulice.

  • Obr. č. 1 - Příloha deníku Reichenberger Zeitung ze dne 14. srpna 1920 s mapkou Libereckého veletrhu (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli)

Září

„Začátek školy. Rozhodnutím prezidia zemské školní rady byla zdejší německá chlapecká škola spojena s dívčí měšťanskou školou ve školu smíšenou. Odvolání města nebylo úspěšné.“

„Počátek školního roku. Česká měšťanská škola byla přílivem žactva rozšířena na 3 ročníky. Německá místní školní rada po delším vyjednávání svolila propůjčiti jednu třídu v německé škole na náměstí. Tak byla česká umístěna takto: 2 třídy měšť. šk. v bývalé matiční budově, 1 třída měšť. šk. v německé škole na náměstí a 2 třídy obecné školy v německé škole v Německé ulici.“ -- Bohužel se nepodařilo dojednat, aby byly všechny třídy měšťanské školy umístěny do jedné budovy na náměstí. Kvůli střídání odborných předmětů museli učitelé přecházet mezi budovami, přenášet s sebou pomůcky a žáci byli mezitím bez dohledu.

Říjen

„Měsíc říjen byl co do počasí velmi příznivý a až do 15. [října] bylo krásně teplo. Potom se ale ochladilo a teploměr ukazoval 30. [října] jen -6 °R. Letos byla bohatá sklizeň ovoce, ale brambor se urodilo málo.“ –– Teplota je ještě uvedena ve starší jednotce stupeň Réaumura (°C = 5/4 * °R). Tato jednotka vznikla roku 1730, tj. o 12 let dříve než stupeň Celsia, a byla velmi rozšířená i na počátku 20. století.

„Jako demonstraci proti uzavření mnoha německých škol a tříd v našem státě, i proti zrušení 4 tříd obecné školy a dívčí měšťanské školy v Hodkovicích, neposlali němečtí rodiče 7. a 8. října své děti do škol (školní stávka).“ –– Podobné stávky probíhaly začátkem školního roku na více místech v Československé republice. Byly reakcí německého obyvatelstva na tzv. Metelkův zákon, který vznikl v roce 1919 a upravoval podobu menšinových škol. Dokonce se tehdy psalo o „čechizaci německých území“. Z dnešního úhlu pohledu to vypadá, že (alespoň pokud jde o školství) se Němci dostali do podobné situace, ve které byli za Rakouska-Uherska Češi (povinný školní jazyk, přetahování o žáky mezi českými a německými školami, stavba školních budov).

Zajímavé je, že ani v české městské kronice vůbec nejsou zmíněny oslavy druhého výročí založení Československé republiky. Zápis je pouze ve školní kronice české měšťanské školy: „Svátek našeho nár. osvobození 28. 10. oslavily školy s občanstvem průvodem po městě, pak přednáškou v Besedě, načež žáci zapěli některé písně, zahráli na housle a přednesli některé příležitostné básně.“ Drobný popis oslav je také v místním tisku:

  • Obr. č. 2 - Novinová zpráva ze dne 12. listopadu 1920, Naše hory – „časopis Československé strany socialistické pro severní Čechy“ (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli)

  • Obr. č. 3 - Novinová zpráva ze dne 14. listopadu 1920, Hlasy Pojizerské – „časopis nepolitický, věnovaný okresům Turnovskému, Mnichovo-Hradišťskému, Železnobrodskému, Semilskému, Lomnickému, Českodubskému“ (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli)

Listopad

„Všech Svatých. Dnes řádila tak silná bouře, že nebylo možno ani svítit na hrobech. Tyto byly pusté a opuštěné. Potom následovaly opět slunné, ale studené dny. Mráz dostoupil až -10 °R.“ ––  Listopad 1920 patřil podle meteorologických záznamů v Klementinu mezi nejsušší v dějinách měření. V celé republice prý úhrnem napršelo pouze 3,5 mm. Navíc se tento listopad řadí i mezi nejchladnější, protože průměrná teplota dosáhla pouze 1,4 °C.

Prosinec

„V zasedání městského zastupitelstva bylo rozhodnuto vzít z fondu chudých 500 K na vánoční nadílku [pro chudé].“ –– K dobrým tradicím na závěr roku patřila také solidarita lidí s chudými občany. Poděkování je zapsáno ve školní kronice i v tisku.

„Jako minulého roku i letos uspořádal dámský odbor Národní Jednoty Severočeské vánoční nadílku, při níž poděleny všecky děti obou zdejších škol a opatrovny pečivem a jinými pochoutkami a mnohé podarovány cennými předměty oděvními, k čemuž hojně přispěl dámský odbor v Turnově. některé dámy členky tohoto odboru se též osobně nadílky té zúčastnily. S nadílkou byla spojena malá oslava s proslovem, zpěvy a deklamacemi.“

  • Obr. č. 4 - Novinová zpráva ze dne 5. prosince 1920, Hlasy Pojizerské (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli)

  • Obr. č. 5 - Novinová zpráva ze dne 24. prosince 1920, Hlasy Pojizerské (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli)

Shrnutí roku 1920 v české kronice:

 „V tomto roce trvala ještě nouze o potraviny, poněvadž keťasováním se stále zdražovaly. Tak 1 kg pšeničné mouky byl za 10 - 17 Kč, chléb podle váhy za 20 - 30 Kč, 1 kg brambor za 3 Kč, boty za 350 - 400 Kč, pánský oblek za 1800 - 2000 Kč.

Ku zvýšení cen přispěla ještě daň z obratu, která činila u potravin 1 %, u jiných výrobků 2 %, a kterou připočítávali obchodníci a řemeslníci k odebranému zboží.

Průměrně vzato, byl tento rok o něco lepší předešlého.“

Shrnutí roku 1920 v německé kronice:

„Tak ani druhý poválečný rok nepřinesl zlepšení výživy, toužebně očekávané obyvatelstvem; i v uplynulém roce byly týdny, kdy obyvatelstvo trápila starost o to nejnutnější.

Bylo tedy velkým dobrodiním pro ubohou podvyživenou mládež, že československá péče o děti, podporovaná americkou (Hooverovou) pomocí, pokračovala ve své blahodárné činnosti až do září 1920.

Už v květnu 1919 zde dlela americká misse, 2 dámy a 1 pán, aby dali pokyny k výdeji potravin. Podle toho dostávaly děti od 1-6 let, těhotné ženy a kojící matky 1/3 litru kakaa s mlékem, školní děti rýžové, fazolové nebo zeleninové polévky. Tuto dobročinnou práci vedl vždy jeden německý a jeden český člen místního výboru.

O velké spotřebě potravin svědčí to, že jen německým dětem bylo rozdáno 15.320 kusů pečiva, 1.180 krabic sladkého mléka, 1.030 krabic neslazeného mléka, 81,7 kg kakaa, 74,4 kg cukru, 282,3 kg tuků, 396,8 kg mouky, 540 kg fazolí, 346 kg rýže.

Potraviny věnované americkou pomocnou akcí byly nám dodány československou péčí o děti cestou okresní stanice v Liberci.

Nedostatek potravin byl využíván černým obchodem, který stále vzkvétal a zvyšoval ceny.

Ani v zásobování obyvatelstva topivem ještě nenastalo výrazné zlepšení. Cena hnědého uhlí přiděleného státem byla 12 - 17 K za q. Ceny dřeva rovněž stále stoupaly. Přitom byl velký nedostatek uhlí i dříví. 1m3 tvrdého dřeva stál 40 K, měkkého 30 - 35 K, a k tomu přišly ještě ceny za dovoz, které čítaly 20 - 25 K. Tyto ceny ale v následujících letech stále stoupaly.

Nedostatkem topiva trpěly zvláště tovární provozy, které si obtížně obstarávaly i suroviny. A přece byla právě v této době v průmyslu plná zaměstnanost; obyvatelstvo si totiž za války nemohlo nic nakoupit, a tak teď byla velká potřeba zboží (mluvilo se právem o hladu po zboží). Protože zvýšení platů dělníků a zaměstnanců naprosto neodpovídalo zvýšení cen všech životních potřeb, byli nuceni ve všem se omezovat.

Následkem války byl ale i střední stav, který spotřeboval své úspory ochuzen, a doba nedovolovala, aby se zase pozvedl. Válečné půjčky nebyly zúročeny, cenné papíry přešly do zahraničí, a to přivedlo mnoho lidí do velmi smutných poměrů.

Obecně lze tvrdit, že za války a v poválečné době poklesla životní úroveň městského obyvatelstva, ale stoupla úroveň obyvatelstva venkovského vzhledem k vysokým cenám všech zemědělských produktů.“


Martina Pelantová
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
http://pratele–hodkovic.cz


Hodkovice nad Mohelkou v roce 1920 (2. část)

Příloha deníku Reichenberger Zeitung ze dne 17. srpna 1920 s mapkou Libereckého veletrhu

Příloha deníku Reichenberger Zeitung ze dne 17. srpna 1920 s mapkou Libereckého veletrhu

 
Novinová zpráva ze dne 12. listopadu 1920, Naše hory - časopis Československé strany socialistické p

Novinová zpráva ze dne 12. listopadu 1920, Naše hory - časopis Československé strany socialistické p

 
Novinová zpráva ze dne 12. listopadu 1920, Hlasy Pojizerské - časopis nepolitický věnovaný okresům T

Novinová zpráva ze dne 12. listopadu 1920, Hlasy Pojizerské - časopis nepolitický věnovaný okresům T

 
Novinová zpráva ze dne 5. prosince 1920, Hlasy Pojizerské

Novinová zpráva ze dne 5. prosince 1920, Hlasy Pojizerské

 
Novinová zpráva ze dne 24. prosince 1920, Hlasy Pojizerské

Novinová zpráva ze dne 24. prosince 1920, Hlasy Pojizerské

 
 
Vytvořeno 16.7.2020 9:13:46 | přečteno 149x | irena.libalova