Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Konec 1. světové války v Hodkovicích nad Mohelkou

V letošním roce neslavíme pouze výročí vzniku Československé republiky, ale také si připomínáme 100 let od ukončení první světové války. Dne 11. listopadu 1918 přineslo večerní vydání Národních Listů zprávu o podpisu příměří mezi státy Dohody a Německem a citovalo britského politika Davida Lloyda George: "Dnes dopoledne v 11 hodin byla skončena nejkrutější a nejhroznější válka, která kdy rozštěpila lidstvo. Doufám, že tohoto významného jitra došla konce poslední všech válek."

V Hodkovicích však v tento významný den měli ještě jiné starosti. V nedalekém Liberci vzniklo centrum provincie Deutschböhmen (Německé Čechy), která nechtěla být součástí Československa, a proto sem mířila československá armáda. Naše městečko sice také mělo převážnou většinu obyvatel německé národnosti, ale převrat zde proběhl klidnou cestou dohody. A právě v pondělí 11. listopadu byl sestaven místní výbor, složený ze 4 Čechů a 7 Němců, což odpovídalo poměru národnostního složení obyvatel.

V německy psané Pamětní knize Hodkovic nad Mohelkou je na konci roku 1918 válka zhodnocena na několika stranách. Radost z návratu otců a synů do rodin je střídána zármutkem nad ztrátou těch, kteří zahynuli v poli nebo zajetí. Během 18 odvodů z Hodkovic odešlo 600 mužů. Nevrátilo se jich minimálně 74. Mnoho se jich vrátilo zmrzačených nebo nemocných, kteří během dalších let zemřeli na následky válečných útrap. V září 1923 byla na hodkovickém hřbitově odhalena pamětní deska k poctě občanů padlých a zemřelých ve světové válce.

Válka těžce poznamenala i život mimo bojiště. Protože od roku 1915 byla celá země i se svými spojenci odříznuta od okolního světa, došlo brzy k problémům se zásobováním. Byl zaveden přídělový systém, kdy potraviny a další životní potřeby měly být prodávány za stanovené ceny v omezeném množství, regulovaném pomocí lístků. Často se však stávalo, že za lístky nebylo nic k dostání a lidé hladověli. To byla živná půda pro černý trh, kde šlo nakoupit téměř vše, ale za lichvářské ceny. Obyvatelé měst cestovali s batohy na venkov a zde vyměňovali svůj majetek za potraviny, navzdory riziku, že jim je na zpáteční cestě náhodná kontrola zabaví. Koncem léta byly časté krádeže na polích – uřezávaly se klasy dozrávajícího obilí, vyhrabávaly se ještě nedorostlé brambory. Nepříznivé počasí a neúroda během druhého válečného roku ovlivnila povinné dodávky zemědělců, které byly jediným zdrojem potravy pro vojsko a města, takže vojáci prováděli domovní prohlídky a zabavovali zásoby obilí, brambor atd., které převyšovaly dávky stanovené na výživu obyvatel a dobytka. Mnoho obchodů a firem muselo být zavřeno, protože muži byli ve válce a rodina nemohla získat věci nutné k provozu. Děti musely pomáhat při obstarávání potravin a pro nedostatek pracovních sil vykonávat všechny zemědělské a domácí práce. Učitelé, pokud nebyli odvedeni, museli současně získávat lidi pro upisování válečných půjček, účastnit se sbírek, rozšiřovat obdělávané plochy atd. Vyučování bylo omezeno pro nedostatek uhlí, takže škola byla zavřená často několik týdnů.

Lístky na chléb (chlebenky) byly zavedeny v dubnu 1915 a zrušeny byly až v červenci 1922, kdy skončil systém státního přidělování potravin. Spotřeba byla zpočátku stanovena na 1,4 kg mouky nebo 1,96 kg chleba na osobu a týden – v posledním roce války to byla již jen půlka chleba na osobu a týden, mouka nebyla vůbec. Housky nebyly v Hodkovicích k dostání od prosince 1915 až do června 1921. Omezená byla také kvalita prodávaného zboží – na chléb byly ve stále větším množství používány přísady (mouka kukuřičná, bramborová a dřevitá) a často ještě zkažené, takže chléb byl drobivý, hořký a rychle se kazil. Na výrobu oblečení i bot se používala příměs papírové příze, takže nebyly trvanlivé – kdo měl staré oblečení, raději jej donekonečna přešíval a záplatoval.

Ceny potravin rychle stoupaly:Komodita Rok 1914 Rok 1918 na černém trhu Rok 1919
2 kg chléb 0,60 K 40 K 6 K
1 kg smíšené mouky 0,28 K 10 K žitná mouka 5,20 K pšeničná 7 K
1 kg brambor 0,20 K 3 K 1,60 K
1 kg hovězího masa 0,96 – 1,50 K 40 K 24 K
1 kg vepřového masa 1 - 2 K 60 K 36 K
1 kg másla 2,40 K 60 K 60 K
1 l mléka 0,20 K 1,20 K 3,60 K

V kronice je zmíněna obětavost obyvatelstva, které přispívalo při nekonečných sbírkách (peněz, vlny, prádla, kovů, papíru aj.), vyhlašovaných na pomoc vojsku, válečným vdovám a sirotkům. Na osm válečných půjček upsalo město, jeho obyvatelé a významné firmy přes 5 miliónů rakousko-uherských korun (v celé monarchii půjčky činily přes 51 miliard). Přitom si však kronikář povzdechl, že válka lidi změnila, obyvatelstvo ztratilo smysl pro spoření, rozvinulo se sobectví, rozšířilo se překupnictví a vydělávání na cizím neštěstí, mládež zlenivěla a získala sklony k nedbalosti, stoupl počet podvodů, krádeží a násilností.


Martina Pelantová

Spolek rodáků a přátel Hodkovic
http://pratele-hodkovic.cz


Vytvořeno 3.12.2018 10:59:40 | přečteno 464x | irena.libalova