Na konci 19. a začátku 20. století probíhalo v okolí Hodkovic několik manévrů vojska a domobrany. V minulém čísle Kulturního kalendáře byla zmínka o manévrech domobrany v roce 1907, ale velké cvičení bylo i v roce 1903. Tentokrát se jich zúčastnil jiný člen císařské rodiny, totiž arcivévoda Rainer.
O manévrech v okolí Hodkovic se zmiňuje hodkovická kronika takto:
Při příležitosti inspekční cesty důstojníků štábu domobrany ve Vídni poctil město Hodkovice návštěvou 16. června jeho císařská Výsost arcivévoda Rainer s doprovodem.
Přijaly ho všechny spolky a celé městské zastupitelstvo, stojící k přivítání na Tržišti.
Tam byl také postaven stan. Jeho císařská Výsost přešla kolem celé fronty a oslovila různé pány. Zvlášť laskavě promluvila s panem starostou Adolfem Kirchhofem a poděkovala mu co nejsrdečněji za slavnostní uvítání. Zatímco pěvecký sbor zpíval píseň, podepsala se jeho císařská Výsost do městské pamětní knihy vyložené ve stanu a zanesla své jméno také do řady pamětních knih spolků. Nato následovala slavnostní tabule v hotelu „U arcivévody Štěpána“. Při hostině hrála plukovní kapela.
Téhož dne odpoledne odcestovala jeho císařská Výsost do Liberce.
Tolik hodkovická kronika.
Městská pamětní kniha s podpisem se nezachovala, ale arcivévoda Rainer se zapsal do pamětní knihy Osevního spolku, takže jeho podpis se v hodkovických archiváliích dochoval.
Arcivévoda Rainer byl vnukem císaře Leopolda II. a mezi léty 1872 – 1906 byl ve službách rakouské armády, kde dosáhl hodnosti vrchního velitele c. a k. zeměbrany.
Byl zastáncem vědy a umění. Od roku 1861 byl kurátorem císařské akademie věd a zároveň se stal jejím čestným členem. V roce 1863 začal působit v rakouském Uměleckoprůmyslovém muzeu jako jeho protektor a roku 1873 byl v komisi pro světovou výstavu jejím předsedou.
František Nejedlo
Spolek rodáků a přátel Hodkovic