Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Před 155 lety přijel do Hodkovic první vlak

Hodkovické nádraží

Prvního května 1859 přijel do Hodkovic nad Mohelkou ze směru od Turnova poprvé vlak, a to Pardubicko-libereckou dráhou, třetí parostrojní železnicí u nás. Tato dráha byla ještě v tomto roce prodloužena o spojení do Žitavy otevřením tratě Žitava-Liberec.
V roce 1875 bylo vybudováno spojení z Liberce do Frýdlantu a do Závidova přes Černousy, v roce 1888 spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou a potom byla trať postupně budována až do Tanvaldu, Kořenova a Harrachova.
Jablonec měl tedy železnici o 29 let později než Hodkovice. Jak to tedy vlastně tenkrát bylo?

O stavbu železnice měli zájem hlavně průmyslníci, kteří potřebovali průmyslovému Liberecku otevřít cestu do světa, hlavně do Prahy, Vídně a Německa. Podnikatelé v čele s libereckým průmyslníkem J. Liebiegem požádali v roce 1854 o povolení stavby tratě z Liberce do Pardubic. V roce 1855 bylo toto povolení zahájit stavbu vydáno, ale nebylo rozhodnuto, kudy trať povede. Bylo navrženo několik variant. První, aby trať vedla přes Jablonec, Železný Brod, Semily do Pardubic.  Další varianta měla trasu přes Jablonec, Tanvald a Jilemnici do Pardubic. Ředitelství pro stavbu železnic v Rakousku společně s rakouským ministerstvem obchodu prosadili variantu přes Hodkovice na Turnov, protože byl v tomto směru pro stavbu železnice výhodnější terén, který nevyžadoval tolik nákladů na stavbu. Ani tady to však tak jednoduché nebylo. Např. u Sychrova se musel vybudovat přes 600 m dlouhý tunel, který v době své výstavby byl nejdelším tunelem v Čechách. Začal se stavět v červenci 1857 a zároveň s ním se začal stavět další, kratší tunel, dlouhý přes 70 m. Sychrovský tunel se prorážel současně z obou stran. Na každé straně vznikajícího tunelu pracovalo 12 dvojic dělníků. Do skály vyhloubili vždy nejdříve malý otvor, ten se naplnil střelným prachem a pomocí zápalné šňůry se skála roztrhávala. Kámen byl ze vznikajícího tunelu vyvážen na severní straně na násep, vedoucí k viaduktu a na jižní straně se vyvážel k lesu. V pevné skále nebylo třeba používat výdřevu na klenbu. Později, když se dělníci prostříleli do hlíny, začala zde prosakovat voda. To byl problém, který se řeší dodnes. V říjnu byl tunel široký 8 m slavnostně proražen. Podle projektu tudy měla procházet dvojkolejka, nakonec byla postavena pouze jednokolejná trať.
Nesmíme zapomenout ani na stavbu viaduktu, který u Sychrova přetíná údolí Mohelky. Sychrovský viadukt byl postaven ve stejném roce jako tunel a patří k nejhezčím stavbám Pardubicko-liberecké dráhy. Viadukt je dlouhý přes 100 m a je ve výšce 30 m nad hladinou Mohelky. Leží na sedmi vnitřních a dvou krajních opěrných pilířích. Na ohromné lešení tohoto viaduktu bylo spotřebováno i velké množství dřeva. Sychrovský viadukt je postaven převážně z pískovce a vápence. Ze Sychrova do Hodkovic je trať vedena na zbudované hrázi. Další pěknou stavbou na této trati je i viadukt v Rychnově. Ten je ale vybudován ze žuly. Je přibližně stejně dlouhý jako viadukt na Sychrově. Spočívá na 10 nosných pilířích.
Liebieg měl zájem, aby trať vedla na Jablonec a procházela co nejblíže okolo jeho fabrik.
J. Liebieg se zasadil o vybudování odboček z tratě Pardubice-Liberec, které se mu podařilo nasměrovat blíže k jeho továrnám. Trať ze Železného Brodu do Tanvaldu mu např. umožnila spojení jeho továren ve Svárově, Haraticích a Železném Brodě se závodem v Liberci.
Trať z Pardubic do Liberce v délce 160 km stavělo přibližně 17000 dělníků 3 roky a stavba stála přes 9 milionů rakouských zlatých.
Ne všechny plány, spojené s touto tratí se však podařilo naplnit. Železniční spojení na Č. Dub a dále do Mnichova Hradiště je jedním z příkladů nerealizovaného projektu. Podještědí zůstalo bez železnice a Český Dub a k němu přilehlé obce využívají nádraží v Hodkovicích i nyní.
V roce 1900 byla vybudována železnice z Liberce na Českou Lípu. Liberecké nádraží se tak stalo důležitým dopravním uzlem severních Čech a tuto důležitost si zachovává i nyní.
Jablonečtí se po vybudování tratě z Pardubic do Liberce soustředili na nejbližší místo na této trati směrem k Jablonci. Tímto místem se stal Rychnov. Po vybudování železnice roku 1859 začali jablonečtí skláři využívat nádraží v Rychnově a v Jablonci se začalo dařit obchodu se sklem, čímž se zmenšoval význam obchodu v Hodkovicích. Vedlo to nakonec k tomu, že F. Unger svůj obchod v Hodkovicích zrušil. Výroba skla se začala postupně přesouvat z okolí Hodkovic do horských obcí v okolí Jablonce.
Z města Hodkovic nad Mohelkou, které mělo výbornou polohu a všechny předpoklady pro rozvoj dopravy v této oblasti a tím i předpoklady stát se průmyslovým městem, se postupně stává menší podhorské městečko.
Parostrojní železnice je nám i v Hodkovicích občas připomínána velice oblíbeným průjezdem parní mašinky s možností cestování tímto vlakem buď do Liberce, nebo do Turnova. Atraktivní je tato cesta i pro děti (viz. foto Jiřího Smetany).


Ing. Václav Zajíček
Sdružení rodáků a přátel Hodkovic

Vytvořeno 31.3.2014 10:43:25 | přečteno 2714x | irena.libalova