Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Historie křížku na Záskalí

Obr. č. 3.4. - 2020, autor: Město Hodkovice nad Mohelkou, In: Facebook

Jeden z nejkrásnějších křížků v okolí Hodkovic – křížek na Záskalí – byl letos opraven a v neděli 29. listopadu 2020 jej požehnal P. Miroslav Maňásek z římskokatolické farnosti Hodkovice nad Mohelkou.


Bohužel o historii tohoto křížku se nedochovaly žádné informace. Záskalí bylo ještě v polovině minulého století osídleno převážně Němci, a s jejich odsunem po 2. světové válce odešla i většina vzpomínek na zdejší historii.

Ani v literatuře nenajdeme mnoho zmínek. Záskalí byla malá obec a křížek byl relativně nový, takže „nebyl důvod“ je popisovat. Nutno podotknout, že i když na počátku 20. století byl velký zájem o vlastivědnou práci, bohužel byly oceňovány pouze výjimečné nebo velmi staré památky. A to platí i pro českou stranu, kde třeba turnovský soupis památek precizně zpracoval profesor Josef V. Šimák. Ale například o křížcích na Vrchovině nebo v Jílovém se od něj nic nedozvíme.

Pro Liberecko památky sepsal profesor Karel Kühn v roce 1934. Zde nalezneme první stručnou poznámku o záskalském křížku. Píše se o „soše“ na pěší cestě, tvořené podstavcem s plochými výklenky, ve kterých jsou vyobrazení sv. Václava, Floriána, Jana Nepomuckého a na čelní straně je sv. matka Anna. Na soklu je železný kříž. Nápisová plocha je prázdná a celkově je památka hodnocena jako hrubá práce.

Dalším, kdo se o tomto křížku zmiňuje, je pan Miroslav Fišar v knize Boží muka a křížky v Hodkovicích nad Mohelkou a okolí. Všímá si toho, že v německém prostředí jsou vyobrazeni vesměs čeští patroni. Zároveň naráží na další nejasnou věc. Zatímco svaté na třech stranách sloupku jde podle jejich atributů snadno identifikovat, modlící se žena na čelní straně je pojmenována různě. K. Kühn ji uvádí jako svatou Annu, Památkový katalog jako Pannu Marii, p. Fišar jako Máří Magdalenu nebo Annu. Kamenem úrazu je to, že vyobrazená žena nemá žádný atribut – prostě jen stojí se sepjatýma rukama, se závojem na hlavě a řaseným rouchem.

Přitom sv. Anna, matka Panny Marie, by při sobě mohla mít lilii, nebo děti Ježíše a Marii. Sv. Máří Magdaléna by mohla mít dlouhé vlasy, nádobku s mastí či lebku, mohla by být vyobrazena pod křížem na Kalvárii, nebo v jeskyni jako poustevnice. Panna Maria, matka Ježíše Krista, má nejkomplikovanější ikonografii a podle toho se odvozuje název jejího vyobrazení – např. Panna Maria Immaculata s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada obtáčejícího zemskou sféru, Panna Maria Sedmibolestná bývá zobrazena se sedmi meči v srdci upomínajícími na jejích sedm ran, Panna Maria Assumpta (latinsky Nanebevzatá) bývá zobrazena stojící na půlměsíci atd.

Otázkou také je, jak vlastně byli kdysi vybíráni svatí na výzdobu soklu. Hrály při zadání hlavní roli spíše jména donátorů, jejich sympatie, nebo spíše ochranná symbolika? Zde na Záskalí by to mohlo znamenat: sv. Václav – patron míru a české země, sv. Florián – ochránce proti ohni, povodním a neúrodě, sv. Jan Nepomucký – proti nebezpečí vody, sv. Anna – patronka tkalců, nebo Panna Marie – ochránkyně katolíků.

Velkou neznámou je období, kdy byl křížek vytvořen. S jistotou můžeme prohlásit, že není na mapě 1. vojenského mapování (vzniklo v letech 1764–1768 a bylo upřesněno 1780–1783). Následující mapa 2. vojenského mapování (1836–1852) bohužel není dost podrobná a neukazuje toto místo detailně. Víme však, že křížek není zmíněn v soupisu církevních památek z roku 1836. Poprvé jej nacházíme na mapě stabilního katastru v roce 1843. Vznik křížku bychom tedy mohli datovat mezi roky 1836 až 1843.

Z kroniky města Hodkovice můžeme zjistit, co se v tomto období událo. V roce 1835 zemřel císař František I. a na trůn usedl Ferdinand I., zvaný Dobrotivý. V roce 1836 se nechal (jako poslední) korunovat českým králem, a při té příležitosti se konala lidová slavnost v Praze, které se zúčastnili zástupci 16 krajů, aby předvedli své kroje a zvyky. V témže roce založili hodkovičtí měšťané Blaschka, May a Hiller továrnu na výrobu vlněného zboží. Bohužel Anton May o dva roky později zemřel. Ve stejném roce (1838) zakoupil panství Český Dub (včetně Hodkovic) kníže Kamil Rohan. V letech 1841–1842 byla postavena silnice z Hodkovic do Českého Dubu (ve směru přes Petrašovice, dnes se jí lidově říká hoření či stará silnice). V roce 1842 konečně zemské místodržitelství povolilo pořádat bohoslužby v kapli na Kalvárii. V tomto roce bylo také dlouhotrvající sucho a nedostatek vody si vyžádal úpravu pramenů na Záskalí, ze kterých se čerpala voda do hodkovického městského vodovodu. Protože záskalští občané proti tomu protestovali, musela se dostavit komise c. k. krajského úřadu, která potvrdila právo města Hodkovic.

Obr. 1: Křížek na Záskalí – zobrazení na mapě v roce 1843 (Císařské povinné otisky stabilního katastru, ÚAZK)

Žádná ze zjištěných informací nám neodpovídá na otázku, proč byl křížek postaven? Koncem 80. let 20. století byl považován za památku na prusko–rakouskou válku, protože u Záskalí došlo 25. června 1866 ke střetu předsunutých hlídek. Ale víme, že k této události došlo až na konci Hořeního Záskalí a nikdo přitom nezemřel, hromadný hrob se zde nenachází a křížek stál mnohem dříve, než ke konfliktu došlo.

Pokusme si představit, jak toto místo mohlo vypadat před 180 lety. Trochu nám v tom může pomoci pohlednice z první poloviny 20. století. Souvislost s umístěním na křižovatce staré a nové cesty se nám přímo nabízí.

Obr. 2: Výřez z pohlednice Záskalí z období první poloviny 20. st. - křížek je vidět díky vhodnému ročnímu období, kdy jej stromy ještě nestihly zakrýt (Pohlednice Záskalí, Aukro)

Středem Záskalí až ke křížku vede pozapomenutá a místy dost příkrá cesta „Buchem“ (asi z německého slova buche = buk). Ta byla odpradávna součástí zemské stezky, která propojovala Prahu s hornolužickým Zhořelcem. Hodkovice měly strategický význam při přípravě na těžké stoupání do Liberce. U vodojemu se k povozům připřahalo třeba i pět nebo šest párů koní, které musely na Záskalí pořádně zabrat, aby se těžké kupecké vozy dostaly přes javornický hřeben. Dodnes to připomíná název „Výpřež“ na rovince u horní autobusové zastávky, v místech, kde formani konečně mohli vypřáhnout pronajaté posily a pokračovat jen s vlastním spřežením. Mimochodem, současný název cesty „K Výpřeži“ je poměrně nový. Jak říká člen původního Aktivu památkové péče, pan Jaroslav Čermák: „V roce 1971 přišel pan Tomeš na schůzi s návrhem změny názvu cesty „Buche“ na české „K Výpřeži“. Poukazoval na to, že 26 roků po válce tu ještě máme některé německé názvy. Ale ještě v roce 1974 pan Tomeš upozorňuje, že je třeba přejmenování dotáhnout a nechat vyrobit smaltované tabulky s názvem „K Výpřeži“.“

 Až do druhé poloviny 18. století byly všechny cesty a stezky pouze neupravené a rozježděné, bez pevného podkladu. Za vlády Marie Terezie se však objevila myšlenka výstavby rozsáhlé sítě císařských silnic. Jednalo se o převratnou novinku – zpevněné komunikace s kamennými vozovkami, lemované patníky a alejemi ovocných stromů, chráněné před vodou příkopy, zdmi a mostky. Souviselo to se zaváděnými reformami, s rozvojem průmyslu a také s nutností rychlejších přesunů vojska.

Nová silnice z Hodkovic do Liberce byla zbudována v letech 1818-1826 a dodnes slouží jako základ pro silnici přes Záskalí. Množství zatáček pomáhá překonat výškový rozdíl sice delší, ale méně prudkou trasou. Císařská silnice je na Úřadu životního prostředí registrována jako významný krajinný prvek. Její účel se změnil po výstavbě moderní silnice mezi Turnovem a Libercem v údolí Mohelky a přes Jeřmanice v letech 1969–1974. Nicméně zůstává důležitou spojnicí, zvláště při opravách a nehodách na rychlostní silnici.

Paní restaurátorka Hana Nováková ve svém průzkumu uvádí zajímavou poznámku – fakt, že křížek je ozdoben ze všech stran, dokazuje to, že původně byl vytvořen pro pohledy ze všech stran. Můžeme tedy předpokládat, že obě cesty vedly v úrovni základu křížku nebo jen nepatrně výše. Poměry této křižovatky se však od jeho vzniku změnily k nepoznání. Nová silnice a související napojení staré cesty byly občasnými opravami navyšovány a rozšiřovány, až byl křížek docela „utopen“ pod silnicí. Například v hodkovické kronice je zaznamenána oprava silnice (dláždění kostkami) z Hodkovic na Hoření Záskalí v roce 1931. Také staré fotografie křížku před rokem 1971 ukazují, že silnice byla níže. Bohužel došlo až k vážnému ohrožení křížku, který byl zasypáván zeminou shrnutou ze silnice a jejího břehu. Dokonce byla prohnuta mříž ochranného plůtku, možná nárazem silniční techniky či svalením velmi těžkého břemena. Křížek, který byl kdysi postavený nejspíše na ochranu projíždějících povozů, paradoxně nakonec sám potřeboval zachránit před silničním provozem.

Na závěr nám zůstaly důležité otázky – kdo křížek nechal postavit a kdo jej vytvořil? Protože na křížku není žádný text a nedochovaly se žádné dokumenty, zůstane to asi navždy záhadou. O autorovi podstavce křížku, můžeme vést učené i laické debaty. V úvahu přicházejí tito mistři kameníci: Jan Zeman ze Žernova (1795–1853), jeho syn Josef Zeman z Tatobit (1820–1888) a Ignác Martinec ze Sestroňovic u Frýdštejna (1784–1841?).

Etnograf Josef Václav Scheybal ve své knize Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách píše: „Jan Zeman (…) některé jeho artefakty jsme viděli až v Záskalí u Liberce.“ Paní restaurátorka porovnala křížek s dalšími Zemanovými díly a přiklání se k témuž názoru. Jak uvádí: „je zvláštní, že dílo není signováno a datováno jako převážná většina ostatních, ale mohlo jít o práci společnou se synem Josefem, nebo byl velký spěch či mohla být signatura napsána pouze barvou a ta dávno vzala za své. (...) Tvaroslovím nejpodobnější se jeví kříž v Radvánovicích z roku 1840 a také kříž na Vrchovině z roku 1834. Na obou se opakují určité prvky v téměř shodném provedení.“

Z novodobé historie připomeňme, že v roce 1963 bylo Záskalí se Žďárkem připojeno k Hodkovicím nad Mohelkou. Zatímco při sčítání obyvatel v roce 1869 zde bylo 113 domů a 811 obyvatel, v roce 2011 to bylo již jen 46 domů a 116 obyvatel.

první polovině šedesátých let byl křížek poničen a členové Aktivu památkové péče jej znovu postavili. V roce 1971 byl křížek odborně opraven a v NPÚ se dochovala restaurátorská zpráva s fotodokumentací. Kulturní správa ONV tehdy připomínala, že je nutné opravit kovovou zahrádku kolem křížku a postavit malou kamennou zídku, která by zabránila posouvání půdy směrem od silnice. V osmdesátých letech byla poničená dobová litinová tabulka nahrazena plechovou s nápisem: „Hromadný hrob zde padlých rakouských a pruských vojínů v r. 1866. Obnoveno aktivem památkové péče a ochrany přírody při MěNV v Hodkovicích v r. 1988.“ Patrně tato tabulka byla později přemalována nápisem „BŮH ŽEHNEJ“. Beznaděj opuštěného křížku v posledních letech vyvrcholila opřením vyvrácené dopravní značky „K Výpřeži“ o zarůstající sokl.

Obr. 3: Porovnání stavu křížku na fotografiích z různých období
 

Prameny a zdroje:

FIŠAR Miroslav. Boží muka a křížky v Hodkovicích nad Mohelkou a okolí. Hodkovice nad Mohelkou: Sdružení rodáků a přátel Hodkovic nad Mohelkou, 1999.

KÜHN, Karl. Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Prag: Rudolf M. Rohrer Verlag, 1934.

Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou. Pamětní kniha Hodkovic 18361918. Překlad z němčiny prof. MUDr. Ema Holečková, Csc. Hodkovice nad Mohelkou, 1988.

NOVÁKOVÁ Hana, MgA. Restaurátorský průzkum a záměr, kříž v Záskalí. Ohrazenice 2019.

PANUŠKA Kryštof. Malé sakrální památky obce Hodkovice nad Mohelkou. Ročníková práce. Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Jeronýmova 425/27. Liberec, 2020.

SCHEYBAL, Josef V., SCHEYBALOVÁ Jana, KABÍČEK Jan. Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách: [příspěvek k etnografii severočeské vesnice a malého města v období národního obrození]. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1985.

AUKRO – největší české online tržiště. Pohlednice Záskalí, cca 1. pol. 20. st. [online]. AUKRO s.r.o., ukončeno 12.11.2020 [cit. 26.11.2020]. Dostupné z: https://aukro.cz/2x-zaskali-hodkovice-nad-mohelkou-liberec-6977047129

HEJZDRAL, Miroslav. Využití starých map pro sledování vývoje dopravní infrastruktury v ORP Liberec [online]. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Liberec, 2013 [cit. 26.11.2020]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/handle/15240/14422/Hejzdral_Bakalářská+práce.pdf

Hodkovice nad Mohelkou. [V neděli 29.11.2020 bude požehnáno opravenému křížku na Záskalí...] In: Facebook [online]. 23. listopad 2020 14:38 [cit. 26.11.2020]. Dostupné z: https://www.facebook.com/www.hodkovicenm.cz/photos/a.1401933430117663/2615075722136755/

Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou. Česká pamětní kniha města Hodkovic 1918–1958 [online]. MÚ Hodkovice n. M., 30.11.2017 [cit. 26.11.2020]. Dostupné z: https://www.hodkovicenm.cz/cs/mesto/mestke-kroniky/ceska-pametni-kniha-mesta-hodkovic-1918-1957.html

Národní památkový ústav. Kříž – kulturní památka rejst. č. ÚSKP 10781/5-5633. [online]. NPÚ, (c)2015 [citováno dne 26.11.2020]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/kriz-12102143

Statutární město Liberec. Císařská silnice – seznam významných krajinných prvků. [online]. Statutární město Liberec, (c)2019 [citováno dne 26.11.2020]. Dostupné z: https://www.liberec.cz/cz/prakticke-informace/zivotni-prostredi/vyznamne-krajinne-prvky/seznam-vkp/nova-stranka.htmlÚstřední archiv zeměměřictví a katastru, fond B2/a/6C (Císařské povinné otisky stabilního katastru pro Čechy), 9154-1_2 [online]. Geoportál ČÚZK, ÚAZK [cit. 26.11.2020]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=cioc&idrastru=B2_a_6C_9154-1_2


Děkuji za pomoc při hledání odpovědí na otázky kolem křížku paní akademické sochařce a restaurátorce MgA. Haně Novákové a kolegům ze Spolku rodáků a přátel Hodkovic: Zdeňkovi Buriánkovi, Jaroslavu Čermákovi a Františkovi Nejedlovi.

 

Martina Pelantová
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
https://pratele–hodkovic.cz


Historie křížku na Záskalí

Obr. č. 1: Křížek na Záskalí - zobrazení na mapě v roce 1843 (Císařské povinné otisky stabilního kat

Obr. č. 1: Křížek na Záskalí - zobrazení na mapě v roce 1843 (Císařské povinné otisky stabilního kat

 
Obr. č. 2 - Výřez z pohlednice Záskalí z období první poloviny 20. století, autor: Pohlednice Záskalí, Aukro

Obr. č. 2 - Výřez z pohlednice Záskalí z období první poloviny 20. století

 
Obr. č. 3.1. - Před rokem 1971, autor: NPÚ ÚOP v Liberci, In. H. Nováková: Restaurátorský průzkum

Obr. č. 3.1. - Před rokem 1971

 
Obr. č. 3.2. - 2008, autor: Křížková Olga, In: NPÚ, Památkový katalog

Obr. č. 3.2. - 2008

 
Obr. č. 3.3. - 2019, autor: Panuška Kryštof, In: Malé sakrální památky obce Hodkovice n. M.

Obr. č. 3.3. - 2019

 
Obr. č. 3.4. - 2020, autor: Město Hodkovice nad Mohelkou, In: Facebook

Obr. č. 3.4. - 2020

 
 
Vytvořeno 11.12.2020 10:02:43 | přečteno 536x | irena.libalova