Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Historie Mariánského sousoší v Hodkovicích nad Mohelkou

Marianske sousosi Kuhn

V sobotu 17. září 2022 bude během Hodkovických slavností na náměstí požehnáno nedávno restaurované Mariánské sousoší. Patří mezi nejstarší památky našeho města a k jeho historii se podařilo objevit několik neznámých informací.


Sousoší nevzniklo najednou, ale postupně během 18. století. Na počátku byl postaven pouze mohutný sloup se sochou Panny Marie Immaculaty jako prosba obyvatel města za ochranu před tehdejšími katastrofami. Impulsem možná byla záchrana města při velkém požáru v roce 1707. Z roku 1710 se v městských účtech dochoval záznam o platbách kameníkovi z Kosmonos za zhotovení sochy.

Tím byl bezpochyby Martin Jelínek starší (1674–1750), řezbář a kamenosochař, který právě v tomto období vedl rodinnou dílnu. Jelínkové z Kosmonos patřili od konce 17. století až do začátku 19. století k oblíbeným barokním tvůrcům nejen ve svém okolí, ale i ve vzdálenějších místech (např. v Praze). Ještě ve stejném roce byl sloup vysvěcen a dodnes je letopočet 1710 skryt v chronogramech, neboli nápisech na podstavci.

Pan PhMr. Karel Havlík je přeložil takto:

HANC

MATRI DeI

offert

PLEBS LIBENA

VIENSIS

(Tuto sochu věnuje Matce Boží hodkovický lid)


VIrGO POtenS

fortIs CLeMens

PIA fIDeLIS

PROTEGeNOS

(Panno mocná, silná, laskavá, zbožná, věrná, ochraňuj nás)


A PESTE fAME

BeLLO et IN

CENDIO VIRgO

PIA NOS ERIPE

(Moru, hladu, války a ohně zbav nás Panno zbožná)


V letech 1713-1719 jsou v městských účtech záznamy o zhotovení „ohrazení kolem kaple“, tj. balustrády se železnou brankou. Také se začalo pracovat na čtyřech sochách, které jsou rozmístěny v rozích na jednoduchých sloupcích. Jejich autor není nikde uveden, ale nejspíše pocházejí opět z dílny kosmonoských Jelínků. Sousoší bylo slavnostně vysvěceno na svátek sv. Vojtěcha, dne 23. dubna 1728.

Pro sochy svatých byli zvoleni: sv. Václav (patron země České a míru), sv. Vojtěch (druhý národní patron), sv. Florián (patron hasičů) a sv. Prokop (další národní patron + je mu zasvěcen hodkovický kostel). V nedávné minulosti se lidé pozastavovali nad tím, proč jsou v „německém“ městečku sochy českých svatých. Ale v 18. století se ještě neřešily národnostní rozdíly a zdejší měšťané by se asi definovali nikoliv jako Němci, ale německy hovořící obyvatelé Českého království, resp. země Koruny české.

Mariánská sousoší podobného stylu vznikala na mnoha místech. Například velmi podobné je v Jablonném v Podještědí, kde je autorství balustrády také připisováno Jelínkům. Tyto kamenné památky vznikaly především po roce 1680, kdy se v Čechách a na Moravě šířila morová epidemie a konaly se u nich bohoslužby s prosbou o ochranu před takovým neštěstím. Proto bývají jejich součástí „moroví patroni“ – sv. Roch, sv. Šebestián a sv. Rozálie, nápomocný však mohl být kterýkoliv světec.

Pravděpodobně v roce 1775 byly doplněny zbývající dvě sochy: Anděl Strážce a sv. Jan Nepomucký (od svého svatořečení v roce 1729 další český patron). Zatímco světci umožňují přímluvu u Boha, anděl strážný ještě navíc ochraňuje konkrétního člověka svým přímým zásahem. Úcta k Andělu Strážci byla v okolí Hodkovic spojena s existencí bratrstva při kapli v Jílovém (postavena v letech 1683-1688), jehož členové založili také osadu Anděl Strážce u Frýdštejna.

Čtvrtá strana podstavce zmiňuje data, kdy bylo sousoší vytvořeno (ANNO DOMINI 1.7.10) a opraveno (Renowirt). První oprava proběhla v roce 1832, kdy bylo sousoší pozlaceno a štafírováno, nebo-li ozdobeno barvou. Podstavec byl natřen tmavozelenou barvou, sloup i sochy světlezelenou, zábradlí bylo popelavě šedé a socha Panny Marie byla celá pozlacená.

K další opravě došlo v roce 1870 a upozorňuje na ni nápis na čelní straně podstavce RENOVATUM DONIS MULIERUM ANNO MDCCCLXX (Obnoveno z darů žen r. 1870). Pan lékárník Josef Nowak nadchnul obyvatelky Hodkovic pro myšlenku obnovy natolik, že vybraly potřebných 180 zlatých a jejich jmenný seznam je uveden ve farní pamětní knize. Opravu tehdy provedl místní rytec a malíř pokojů Johann Hauk a novou železnou mříž pořídil zámečník Kvintus. Benedikce (slavnostní požehnání) proběhla o svátku Jména Panny Marie, tj. ve čtvrtek 8. září 1870.

Třetí oprava proběhla v roce 1908. Farní administrátor uspořádal sbírku, která byla všude přátelsky a překvapivě štědře přijata. Renovaci sousoší provedli kostelní sluha a malíř pokojů Karel Koschek, stavitel Burde a sochař Buschek (pravděp. Konstantin Bušek ze Sychrova).

Při bouřlivých změnách po 2. světové válce hrozilo baroknímu sousoší odstranění pod záminkou znovuzřízení pomníku T. G. Masaryka. Místní národní výbor jej chtěl přemístit ke kostelu, ale Státní památkový úřad s tím nesouhlasil, a tak zůstalo na svém místě, ale byla odstraněna kašna.

V roce 1962 byl v Hodkovicích nad Mohelkou založen Aktiv památkové péče a ochrany přírody, jehož cílem byla ochrana zdejších památek a přírodních krás. Zásluhou tohoto spolku byl takzvaný Morový sloup – Mariánské sousoší zapsán na nově vznikající seznam místních památek hned na prvním místě.

Bohužel stav sousoší byl tou dobou již velmi špatný. V říjnu 1963 upadla hlava Panny Marie a urazila její pravou ruku + sesouvala se hlavice sloupu, čímž byla narušena celková stabilita. Popraskaný podstavec byl prý dříve stažen železem, což však nestačilo. Různá poškození nesly i všechny sochy a v balustrádě chyběly čtyři články. Opravu provedli v roce 1964 restaurátoři Ladislav Šobr a Milan Smrkovský (letopočet je uveden na zadní straně podstavce). Na sochách byly tehdy nalezeny zbytky olejových nátěrů, které kdysi měly také ochrannou funkci – nově bylo sousoší konzervováno látkami, které se však v budoucnu ukáží být problematickými. Náhradní sloupky do balustrády zhotovila Sochařsko-kamenická škola v Hořicích v Podkrkonoší. Pan Bobek vysázel v okolí sousoší květinovou výzdobu a pan Rajman zhotovil ochranné kovové zábradlí.

Předposlední opravu provedli restaurátoři Michal Bílek a Jan Kubrický v roce 1994 a hned poté ještě v roce 1998. Krom „běžného“ znečištění a rozpadu povrchů vlivem povětrnostních podmínek, byl největším problémem vandalismus, kdy byly uraženy dostupné menší části soch. V závěrečné zprávě restaurátoři uvádějí, že by přivítali „vzhledem k opětnému ničení památky, zvýšení ostrahy hlavně v exponovaných dnech (diskotéky).“

O necelé čtvrtstoletí později (v létě 2022) se sousoší věnoval akademický sochař a restaurátor Jan Vích. Postupem času se začínaly projevovat problémy spojené s použitím nevhodných materiálů při minulých opravách. Některé doplňky a tmely již samy degradovaly a odpadávaly, jiné bylo zapotřebí sejmout a nahradit moderními variantami. Opět byla provedena celková konzervace a ošetření povrchů, tentokrát zaměřená na preventivní ochranu původního kamene. Navíc bylo nutné zajistit statiku sochy Panny Marie, kde zatékala voda do trhlin a chybně opravených spár. Nově byla vytvořena drenáž po obvodu balustrády, která by měla lépe chránit proti vzlínající vlhkosti od dešťové vody. Do budoucna je doporučeno sousoší kontrolovat a včas odstraňovat případná poškození, a také pravidelně provádět konzervaci povrchů.

Zdrojem informací k napsání článku byla restaurátorská zpráva pana  J. Vícha, Soupis nemovitých kulturních památek pro okres Liberec a knihy K. Kühn: Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, K. Havlík: Hodkovice nad Mohelkou – minulost a památky, V. Nejedlý a P. Zahradník: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji.

Martina Pelantová
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
Web: https://pratele–hodkovic.cz
E-mail: rodaci@pratele-hodkovic.cz

Mariánské sousoší na pohlednici z počátku 20. století - (obr. č. 1)

Fotografie sousoší s mladými stromky z roku 1934 /K. Kühn/ - (obr. č. 2)


Mariánské sousoší

Marianske sousosi pohled

Marianske sousosi pohled

 
Marianske sousosi Kuhn

Marianske sousosi Kuhn

 
 
Vytvořeno 7.11.2022 7:58:31 | přečteno 112x | irena.libalova
load