Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Historie Spolku rodáků a přátel Hodkovic - 1. díl

Nezapomenutelnou součástí naší historie jsou tři hodkovické spolky, na jejichž činnost s hrdostí navazujeme. Letos si připomínáme již 60 let od založení Aktivu památkové péče a ochrany přírody. Pojďme nahlédnout do atmosféry té doby. 


Šedesátá léta byla ve znamení prohlubující se studené války mezi „Východem“ a „Západem“. V roce 1961 vznikl největší symbol rozdělení světa – Berlínská zeď. V roce 1962 dospěla krize až na hranici jaderného konfliktu a poprvé zazněl protestsong amerického písničkáře Boba Dylana „Blowin' in the Wind“. Československo zažívalo politické uvolnění – několik amnestií prezidenta Novotného osvobodilo část vězňů z politických procesů 50. let a po odsouzení Stalinova kultu osobnosti byl v listopadu 1962 odstřelen Stalinův pomník na Letné. Nekritické plánování vedlo ke krachu 3. pětiletky a problémům v zásobování, takže opět vznikal černý trh a podpultový prodej. Zatímco v USA zářila Marilyn Monroe na oslavě narozenin prezidenta Kennedyho, v ČSSR byla hitem písnička „Ach, ta láska nebeská“, tehdy nejpopulárnějšího zpěváka Waldemara Matušky a začínající Evy Pilarové.

Pohlednice Hodkovic z 60. let ukazují šedivé a smutné město. Začíná se projevovat téměř dvacet let bez větších oprav. Ale žijí zde lidé, kterým na Hodkovicích záleží. Neformálním centrem dění byla lékárna pana PhMr. Karla Havlíka, který od roku 1951 vedl vlastivědný kroužek při zdejší Osvětové besedě – organizoval zájezdy, přednášky s promítáním diapozitivů, a přitom se také setkával s nadšenci pro místní historii.

foto č. 1 Hodkovické náměstí na pohlednici z 60. let

Dne 22. února 1962 byl na popud Krajského vlastivědného ústavu v Liberci založen „Aktiv památkové péče a ochrany přírody“ při školské a kulturní komisi MNV Hodkovice nad Mohelkou. Cílem Aktivu byla ochrana zdejších památek a přírodních krás, aby se kulturní dědictví zachovalo pro příští generace. Jeho členové vytvořili seznam pamětihodností pro zařazení mezi státem chráněné památky a zasloužili se o jejich opravy, drobnou údržbu i zvelebení okolí. Jako velkou záchrannou akci je třeba zmínit iniciování opravy všech zdejších historických soch (které byly v šedesátých letech již v havarijním stavu) akademickým sochařem a restaurátorem Miloslavem Smrkovským.

Aktiv uspořádal ve spolupráci s kulturní komisí města mnoho úspěšných akcí, kterými informoval a vzdělával širokou veřejnost. Již v roce 1963 byla v obřadní síni radnice uspořádána výstava „Minulost hovoří“, na které byli občané a žáci seznámeni s památkami našeho města a krásami okolní přírody. O dva roky později se konala výstava „Naše Hodkovice“, na které bylo představeno dílo pánů J. Fanty, J. Honzejka a V. Zajíčka st. Zároveň vydal Městský Národní Výbor v Hodkovicích nad Mohelkou ve spolupráci s Aktivem brožuru „Hodkovice nad Mohelkou – minulost a památky“, pro kterou napsal odborné texty PhMr. K. Havlík, fotografie dodal J. Kabíček a kresbami doplnili J. Fanta, B. Zajíček a V. Zajíček st. Dále byly vydány pohlednice s reprodukcí akvarelů J. Fanty a odznak s městským znakem podle návrhu V. Zajíčka st.

Činnost Aktivu byla velmi různorodá. Členové se podíleli na překladech starých hodkovických kronik do češtiny (informace z nich byly podkladem pro výstavy i publikace). Vytvářeli soupisy pomístních názvů, skal a význačných stromů v katastru města Hodkovice nad Mohelkou. Podle své odbornosti publikovali v místním tisku články o historii a o aktuálním dění. Přednášeli o historii a ochraně přírody pro dospělé v Osvětové besedě, pro děti v místní základní škole i ve Státní zdravotní ozdravovně.

V roce 1968 zahájil činnost „Výbor na znovupostavení pomníku T. G. Masaryka“, ve kterém pracovalo také mnoho členů Aktivu. Pomník TGM byl slavnostně odhalen 2. června 1968, ale na hodkovickém náměstí vydržel jenom 7 let. V tomto roce byly také vysazeny dvě památné „lípy svobody“ k padesátému výročí československé samostatnosti (na Křižovatce a v Zahradní ulici).

Sedmdesátá léta byla ve znamení dalších výstav a akcí. Životnímu jubileu (75 let) byla věnována samostatná výstava obrazů a dřevořezeb J. Fanty. Výstava „Hodkovice v minulosti, přítomnosti a budoucnosti“ kombinovala staré dokumenty, fotografie památek a snímky současných Hodkovic, akvarely a perokresby J. Fanty, plány výstavby nové dálnice i panelového sídliště. Výstava „Naše záliby a koníčky“ ukázala různorodé sbírky hodkovických občanů. K 80. narozeninám pana Josefa Fanty byla zorganizována druhá samostatná výstava jeho obrazů, ale bohužel se jí již nedožil. Na památku byla vydána brožura „Hodkovice v kresbách Josefa Fanty“ jako výběr 44 reprodukcí z jeho kreseb a dřevořezeb. Poslední akcí byla dvojitá výstava obrazů „Naše Hodkovice“ (J. Fanta, Mir. Fišar, Ant. Vejvoda, Jos. Vejvoda) a fotografií „Hodkovice včera a dnes“. Zvláštní pozornost přitom vzbudila grafická práce V. Zajíčka st. s erby všech dřívějších majitelů Hodkovic, která je dodnes k vidění v prostorách radnice.

V roce 1970 byla u příležitosti 80. výročí otevření první české matiční školy umístěna pamětní deska Karolíny Světlé na dům čp. 188. V únoru srazil vítr korouhvičku z vrcholu radnice, a protože praporek se znakem města a s letopočty 1812 a 1878 byl již prorezivělý, byl nahrazen novým s doplněným letopočtem 1970 podle návrhu V. Zajíčka st. Přitom byla otevřena schránka s dokumenty z makovice, nalezené dokumenty okopírovány a doplněny nové. Kvůli stavbě hlavní silnice mezi Libercem a Turnovem musely být ze svých míst přestěhovány socha sv. Jana Nepomuckého (ze „Sedmidomků“ k mostu při silnici na Turnov) a křížek (od pivovarské studny pod železniční trať), které byly při té příležitosti také zrestaurovány. Aktiv dále inicioval zasazení lípy československo-polského přátelství a vytvoření památníku budovatelům silnice v československo-polské spolupráci v letech 1969-1974 (dnes se nachází u autobusového nádraží naproti vrátnici továrny).

foto č. 2

Členové Aktivu památkové péče a ochrany přírody v roce 1974 (zakládající členové jsou uvedeni tučným písmem):

Horní řada – Luděk Zemek, Václav Tauchman, PhMr. Karel Havlík (místopředseda Aktivu), Karel Marek (předseda po r. 1984).

Prostřední řada – František Svárovský, Ladislav Tomeš, František Macoun, Anna Faistauerová, Bohumil Zajíček.

Dolní řada – Josef Honzejk, Hubert Pluhař, Václav Zajíček st. (předseda Aktivu do roku 1984), Josef Mráz, Antonín Beran.

Na fotografii chybí zesnulý Josef Fanta (+ 27. 1. 1974).

V roce 1984 se po úplné ztrátě zraku pana Zajíčka st. stal předsedou pan Karel Marek. Členové Aktivu se nadále věnovali opravám památek, jednali s Městským národním výborem o opravě kapliček Křížové cesty na Kalvárii (které byly ve zcela dezolátním stavu), o obnovení kašny na náměstí a o založení muzea. Od srpna 1985 převzala část záležitostí Aktivu nově založená místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Krom výchovy mladých členů nám po ní v Hodkovicích zůstalo zasazeno mnoho stromů (např. březová alej k Boženicím). Výstavy hodkovických umělců se konaly pod hlavičkou Městského kulturního střediska. Byly to výstavy obrazů Zdeňka Polívky v letech 1983, 1984 a 1987, obrazů Miroslava Fišara v roce 1984 a obrazů bývalého hodkovického rodáka Jaroslava Antonína Kellara v roce 1984. V roce 1986 připravila pro děti ze základní školy Prof. MUDr. Ema Holečková, CSc. přednášky na téma „Hodkovická vlastivěda“ a „Minulost a přítomnost města a jeho okolí“.

V roce 1987 došlo se souhlasem MěNV k nenávratnému zničení dvou významných hodkovických památek. Navzdory protestům ochránců přírody, členů Aktivu a mnoha občanů byla 17. ledna zbourána vila Blaschka a vykácen přilehlý park, aby se uvolnilo místo pro rozšíření haly na výrobu tlumičů. Dále byla 31. března tajně pokácena památkově chráněná lípa, kterou zasadil otec malíře pana Josefa Fanty při odchodu do první světové války – vedle uvolněného místa vzniklo tzv. tréninkové fotbalové hřiště za panelovými domy. Tyto události byly vrcholem marnosti jednání s vedením města, takže Aktiv památkové péče postupně přestává být činný. K formálnímu zániku Aktivu došlo v roce 1991.

foto č. 3 Blaschkova vila v dobách největší slávy na pohlednici z počátku 20. století

Přátelé Hodkovic, prosíme, pomozte doplnit další střípky do mozaiky dějin našeho městečka. Ozvěte se nám, pokud máte doma fotografie, pozvánky, plakáty, výstřižky nebo jakékoliv dokumenty, které se týkají Aktivu památkové péče či historie Hodkovic nad Mohelkou. Můžeme je kvalitně oskenovat a bez poškození rychle navrátit, případně uchovat v našem spolkovém archivu. Uvítáme i ústní vyprávění – vlastní vzpomínky i příběhy, které znáte z vyprávění. Děkujeme.

Martina Pelantová a František Nejedlo

Spolek rodáků a přátel Hodkovic

  Web: https://pratele–hodkovic.cz

Tel: 721 317 718

E-mail: rodaci@pratele-hodkovic.cz


Historie SRPH 1. díl

foto č  1  Hodkovické náměstí na pohlednici ze 60. let

foto č 1 Hodkovické náměstí na pohlednici ze 60. let

 
foto č  2  clenove aktivu 1974

foto č 2 clenove aktivu 1974

Členové Aktivu památkové péče a ochrany přírody v roce 1974: Horní řada – Luděk Zemek, Václav Tauchman, PhMr. Karel Havlík (místopředseda Aktivu), Karel Marek (předseda po r. 1984). Prostřední řada – František Svárovský, Ladislav Tomeš, František Macoun, Anna Faistauerová, Bohumil Zajíček. Dolní řada – Josef Honzejk, Hubert Pluhař, Václav Zajíček st. (předseda Aktivu do roku 1984), Josef Mráz, Antonín Beran. Na fotografii chybí zesnulý Josef Fanta (+ 27. 1. 1974).
 
foto č  3  Blaschkova vila

foto č 3 Blaschkova vila

 
 
Vytvořeno 7.3.2022 8:35:01 | přečteno 61x | irena.libalova
load