Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Hodkovice nad Mohelkou před 100 lety

Rokem 1922 pomalu přicházejí zlatá dvacátá léta. Konec starých dobrých časů a nástup zrychlené moderní doby. Podívejme se do kronik a novin na dění v Hodkovicích.



V tomto roce vznikla tzv. "Velká Praha", kdy bylo k hlavnímu městu připojeno 37 okolních obcí (např. Karlín, Královské Vinohrady, Smíchov, Žižkov). Narodil se František Peterka, který od roku 1956 hrál v libereckém divadle F. X. Šaldy. V Liberci byla zahájena stavba kina Varšava ve stylu art deco, resp. přestavba malého kinosálu na biograf a garáže (dnes je v nich pizzeria Maškovka). Ačkoliv československý rozhlas začal vysílat až o rok později, přesto se mezi lidmi rychle šířily aktuální písničky. Velmi populárním autorem byl Karel Hašler a v roce 1922 byla hitem píseň „Copak je to za vojáka“, kterou složil na podporu právě budované československé armády. V Egyptě vstoupili archeolog Howard Carter a lord Carnarvon do 3.000 let zapečetěné hrobky faraona Tutanchamona. Na východ od nás byl založen Svaz sovětských socialistických republik a bolševická komunistická strana si jako generálního tajemníka zvolila Stalina.

Oproti minulému roku se doba zase posunula k lepšímu. V kronikách již nejsou stížnosti na nedostatek potravin a topiva. Je v nich však popsaná poválečná krize posílená protiinflačními opatřeními. Zjednodušeně řečeno: mladé Československo, již tak dost zdecimované z období 1.světové války, muselo (stejně jako ostatní nástupnické státy Rakousko-Uherska) ještě zaplatit podíl na rakouských válečných a předválečných státních dluzích. Protože se na našem území vybralo cca 70% daní, připadlo na nás 70% dluhu. První československý ministr financí Alois Rašín naplánoval stabilizaci státní ekonomiky a provedení měnové reformy. V roce 1919 byla osamostatněna měna = dosavadní peníze byly okolkovány, aby je nebylo možné nekontrolovaně přivážet z ostatních zemí bývalé monarchie. Zároveň bylo omezeno množství peněz, které si lidé mohli vyměnit, a tak byla z oběhu stažena asi polovina hotovosti. Zatímco okolní země bojovaly s inflací (například v Německu nastala hyperinflace, takže v roce 1923 si lidé chodili s kufry dvakrát denně pro výplatu a okamžitě šli nakupovat potraviny, než se vše po pár hodinách zase zdraží), u nás nastala řízená deflace a ceny klesaly. Bohužel v konečném důsledku československá koruna vůči zahraničí posilovala, exportované zboží tam zdražovalo, podniky kvůli sníženému odbytu neměly na výplaty a rostla nezaměstnanost.

Shrnutí roku 1922 v české kronice:

„Dosud trvá nezaměstnanost a drahota. Zrušeny lístky na potraviny úplně, staženy staré železné peníze. Tím vznikl nedostatek drobných peněz, proto se platilo i poštovními známkami. Hodnota našich peněz stoupla proti okolním státům (Německu, Polsku, Uhrám).“

Shrnutí roku 1922 v německé kronice:

„Státní obhospodařování potravin skončilo zrušením lístků na chléb 31. července. Teď bylo všechno obyvatelstvo zase odkázáno na volný obchod. Lze pozorovat mírný pokles cen. Hospodářské poměry byly v uplynulém roce nepříznivé. Znehodnocení německé marky vedlo k tomu, že se také u nás ve velké míře nakupovalo v Německu, čímž trpěla domácí výroba. Vzestup čsl. koruny naopak zhoršoval vývoz z našeho státu do sousedních zemí se slabými měnami. K tomu se přidalo silné oslabení vnitřního trhu rozpadem Rakousko-Uherska. Ve starém Rakousku bylo 17.000 továren, z toho 50,8 % v Československu. Stará monarchie byla hlavním odběratelem rakouských výrobků. Pro četné a velké podniky v Československu byl tedy tento stát příliš malou odbytovou oblastí, když byl ukojen poválečný hlad po zboží. Proto se musel průmysl zařídit na export, což se mu ale z důvodů uvedených výše zprvu nedařilo. Tak bylo mnoho továren zastaveno, jiné musely omezit provoz. Tato průmyslová krize postihla i zdejší podniky, zvláště velmi tvrdě továrnu firmy Blaschka, takže se stále zvyšoval počet nezaměstnaných. Nutnost postarat se o ně vedla také k rozhodnutí městského zastupitelstva z 9. 11., podle něhož bylo poskytnuto 24.000 Kč na nouzové stavby.“

„V této době hospodářské nouze byl také nedostatek peněz, který vrhal stíny všemi směry. Protože venkovské obyvatelstvo nemělo v posledních letech mnoho důvěry k papírovým penězům vzhledem k jejich znehodnocení, schovávalo si mince v takovém množství (thesaurovalo), že se obecným platidlem stala poštovní známka a četné podniky vydávaly cenné známky. V roce 1922 byly vydány první drobné mince republiky.“

Leden

„Neděle 15.: Mnoho lidí onemocnělo chřipkou.“ –– Ještě doznívala španělská chřipka z minulých let, i když si již nevybírala tolik obětí.

„Počasí bylo pěkné, mnoho sněhu. Bylo 12 – 15 °R pod nulou.“ –– Přepočet ze starší jednotky stupeň Réaumura (°C = 5/4 * °R) nám řekne, že bylo zhruba –15 až –19°C.

Únor

„Čtvrtek 2.: Hromnice. Dnešní den nebyl slaven jako svátek. Ve školách se všude vyučovalo.“ –– Na tento den připadá křesťanský svátek „Uvedení Páně do chrámu“ (až do roku 1960 to byl svátek „Očišťování Panny Marie“). Býval spojen se slavnostním průvodem na mši a žehnáním svící. Po odklonu od katolické církve v roce 1921 došlo ke změně těchto starých zvyků.

 „Počasí: Ačkoli mráz na začátku měsíce polevil, vrátil se uprostřed měsíce tak, že skoro všechny rozvody v domech zamrzly.“

Březen

„Středa 1.: Všechny železné dvacetihaléře, ražené během války, byly dnes staženy. Za každý tento peníz dostalo se pouze 10 h čsl.“ –– Ve skutečnosti k tomu došlo již 18.února a zároveň byly vydány nové československé mince z kvalitního mědiniklu – dvacetihaléře a padesátihaléře (které tu dosud neexistovaly).

„Úterý 7.: Schůze obecního zastupitelstva. Aby mohla obec zlepšiti své finanční poměry, podala zastupitelstvu tento návrh: 1) Zvýšit dosavadní vodné o 200 %. 2) Cena za elektrické světlo se nemění, ale z odevzdané částky 6 Kč za 1 kWh se odvede 50 haléřů městu. 3) Za každé auto ve městě se bude odevzdávat 300 Kč. 4) Z činží, které podléhají činžovní dani a jsou úředním podkladem k jejímu předpisu, se bude odevzdávat 10 %. 5) Dosavadní poplatek ze psů se zvyšuje na 15 Kč pro všechny psy.“ „Zdejší hasiči obdrží částku 4.000 Kč na obstarání 400 m hadic.“

„Úterý 28.: Schůze obecního zastupitelstva. Vodovod má být prodloužen podél nové silnice do Českého Dubu o 130 m nákladem 30.000 Kč. Byly stanoveny dny, kdy se mají konati výroční trhy u nás a ceny stánků zvýšeny.“ „Po rozhovoru pana starosty se zdejšími trhovci byly tržní dny pro 5 trhů stanoveny takto: 1. v úterý po Laetare (březen), 2. dne 1. května, 3. v pondělí po sv. Prokopu (červenec), 4. v pondělí po sv. Matyáši (září), 5. na sv. Martina (listopad).“ –– Došlo ke změnám v jednotlivých dnech – první trh býval v pondělí a třetí naopak v úterý, poslední trh se konával během adventu a místo něj se nyní koná již v září.

„Přípis okresní politické správy žádá stanovisko obce Hodkovice k jejímu vyčlenění z okresu Liberec a přidělení k politickému okresu Turnov a seznámení s finanční situací. Na návrh pana Tobise je rozhodnuto dotázat se na úřadu, co bylo podnětem k požadovanému vyjádření, protože zde o tom není nic známo. Pan zástupce starosty Fr. Košek prohlašuje, že příčinou této záležitosti je přání Čechů, aby byl v Hodkovicích zřízen dvojjazyčný okresní soud.“ –– Po skončení vrchnostenské správy panství vznikly v roce 1850 tzv. soudní okresy a hejtmanství. Hodkovice byly zařazeny do soudního okresu Český Dub pod hejtmanství Turnov. Při další změně v roce 1869 byly převedeny do soudního a politického okresu Liberec. Mimochodem, k žádné další změně nedošlo a zde jsme již zůstali.

„Pátek 31.: Dnes zemřel ve vyhnanství na ostrově Madeiře excísař Karel I., bývalý císař říše rakousko-uherské.“ –– Poslední rakouský císař zemřel na zápal plic ve věku 34 let. Jeho manželka Zita zemřela až v roce 1989.

„Počasí: Po teplých krásných dnech přišly od 21. března zase zimní dny s mrazy a chumelenicemi.“

Duben

„Neděle 16.: Velikonoční neděle. Padesát rozsévačů jelo koňmo přes Pelíkovice, Rychnov a Dlouhý Most zpět do Hodkovic, načež se na tržišti za hojné účasti obecenstva světil prapor.“ –– Starý velikonoční zvyk, kdy průvod slavnostně ustrojených jezdců objíždí osetá pole a modlí se za jejich požehnání a ochranu před pohromami. Až do státního převratu jezdívali hodkovští na Sychrov, ale poté se na zámku změnily poměry, a tak se vrátili k dřívější trase.

„Počasí: V první třetině měsíce byl mráz se skoro denním sněžením. Velikonoční dny byly krásné a teplé. Poslední třetina byla chladná, větrná a deštivá. 30. dubna odpoledne byla silná bouřka s kroupami.“

Květen

„Pondělí 1.: Svátek práce. Jako každoročně byly tábory lidu, schůze a divadlo.“

„Počasí: Bylo vcelku příznivé, ale velmi suché. Sedláci začali sázet brambory 13. května a 17. května jsou ovocné stromy v plném květu.“

Červen

„Pondělí 5.: Svatodušní střelby se konaly jako obvykle.“

„Čtvrtek 8.: V dnešní schůzi obecního zastupitelstva bylo usneseno přistoupiti k vyjednávání o připojení k přespolní elektrické centrále v Liberci.“

„Neděle 18.: Vzhledem k nepřetržitému dešti a bouřce musela být dnešní tělocvičná slavnost Turnerů odložena.“ –– Slavnost byla přesunuta na neděli 27.srpna, kdy proběhla za krásného počasí.

„Neděle 25.: Za velmi krásného počasí se konala sokolská slavnost.“ –– I v novém státě byly Hodkovice rozděleny soupeřícími českými a německými stranami. Proto na podporu této akce vyšla pozvánka v českých novinách Hlasy Pojizerské.

„Pondělí 26.: Dnes odešel na věčnost vrchní pošmistr Vančura, který řídil zdejší poštovní úřad od roku 1920. Byl to člověk dobrého srdce a věrný syn své vlasti. Žil mnoho let v Polsku a po převratu se musel odstěhovati do naší republiky, protože se hlásil ke své české národnosti, které také u nás s uspokojením dosloužil. Budiž mu věčná památka.“ –– Pan Václav Vančura bydlel v domě čp.173, ve kterém byl v prvních letech republiky poštovní úřad.

„Středa 28.: V dnešní schůzi obecního zastupitelstva bylo předáno p. Fr. Pfeifrovi vybudování vodovodu na českodubské silnici v částce 22.500 Kč.“

Školní kronika: „Dne 2. června uspořádána vycházka celodenní na Riegerovu stezku. Výstava prací žákovských (výkresů, rysů a ženských ručních prací) dne 25.června pořádaná, těšila se hojné účasti a zájmu občanstva místního, a ještě více z okolí. Inspektor státních škol menšinových p. Fr. Lang vykonal inspekci zde dne 13. a26.června.“

„Počasí: Až na několik výjimek s deštěm bylo teplé a slunné.“

Červenec

„Sobota 29.: Dnešním dnem zmizely poslední zbytky chlebenek, které byly zavedeny ve válce 15. dubna 1915. Tím se také ukončilo státní zásobování lidu a uvolněn úplně prodej.“ –– Chlebenky a další „enky“, neboli potravinové lístky určovaly, kolik zboží příslušelo na osobu a týden. V době úplného nedostatku však dávaly právo na zboží jen zdánlivě. Omezení prodeje trvalo více než 7 let.

„Počasí: Od 15. července pršelo skoro denně, takže byly obtíže se svozem obilí. Již 8. července bylo všude mnoho třešní, 1 litr stál 1 Kč 20 h.“ „Bekyně sosnová čili mniška způsobila i v našich lesích mnoho škod. Jehličí bylo ožrané, opadané, takže stromy schly a musely býti tak veliké kusy lesa vykáceny.“ –– Podle záznamů z jiných míst, to byl hodně velký zásah do vzhledu krajiny. Na mnoho let tak místo lesů zbyly jen holé stráně. Na nádražích byly složeny hromady dřeva, takže musely být zavedeny nákladní vlaky, které je odvážely do Prahy i do ciziny. Panovaly obavy, že za několik roků nebude stavební ani palivové dřevo.

Srpen

„Pátek 19.: Dnes skončily 3. liberecké veletrhy, které začaly 12. srpna. Vzhledem k nízkému kurzu marky (100 Kč = 1.000 marek), který stále klesal, jezdily zástupy lidí do Německa nakupovat šaty, prádlo, boty atd. Tyto hromadné nákupy v Německu tady způsobily obtíže v obchodu, na nichž podílely se také chabé výsledky veletrhu.“ –– Pro zajímavost uveďme, že součástí tohoto ročníku byla loterie s hlavní cenou automobilem Fiat v hodnotě 200.000 Kč. Z Hodkovic se podle tisku zúčastnily následující firmy:

>> Firma Blaschka a spol., továrna s vlněným zbožím v Hodkovicích v Čechách, jedna z nejstarších textilních firem, založena roku 1836, s tkalcovstvím, barvířstvím, tiskem, zušlechťováním, sklady v Praze I., Rytířská 402, Vídeň I., Rudolfsplatz 9, vystavuje ve veletržním domě IV, stánek 412. Tato dlouhodobě zavedená společnost představuje pouze solidní produkty, věrné zásadě „ne moc, ale dobře a levně“. Nové věci se střídají s těmi nejlepšími předválečnými kvalitami, které jsou znovu a znovu žádané a těší se dobré pověsti. Kolekce obsahuje: čistě vlněné a polovlněné dámské šatové látky a konfekce v hladkém a módním provedení, černé a módní barvy, šátky a šály z čisté vlny v kašmíru a saténu ve všech velikostech, ubrusy a přehozy s potiskem, látky v metráži. Je třeba vyzdvihnout výkon této společnosti v tiskovině, která se, jak známo, vyznačuje zejména vzorovou a barevnou krásou. S kolekcí látek je firma na prvním místě, kvality, vzory a barvy jsou bez výjimky dobré a vkusné. <<

>> Ve veletržním domě XV, 2.patro vpravo, stánek č.2452, poukazuje na své speciality firma Franz Dlouhý, továrna galanterního a papírenského zboží v Hodkovicích. K vidění jsou: knihy poezie, deníky, knihy hostů a kuchařské knihy z plyše, jemné kůže, lnu a umělé kůže, se sponami, zámky a podložkami, kazety všeho druhu, jako plyšové skříňky na šití, šperkovnice, krabičky na prádlo, kazety na pásky, upomínkové krabice, desky na psaní, sešity, bloky na psaní, podložky na psací stůl, vzorkovnice se zlatou ražbou, toaletní zrcátka, desky na noty atd. <<

>> Mimořádně podmanivý obraz všestranné tiskové techniky najdete na výstavišti XV při návštěvě stánku č. 2143, grafický umělecký závod a továrna papírenského zboží Hertel a Wilde v Hodkovicích. Kromě reklamních plakátů a letáků pro všechna odvětví, z nichž některé nesou nezaměnitelný punc umělecké originality, ale všechny jsou vytvořeny s ohledem na „moderní získávání zákazníků“, najdete v bohaté nabídce všechny produkty grafického průmyslu. Firma svou pozornost zaměřuje i na prvotřídní design skládacích krabic, obalů apod. pro potravinářský a chemický průmysl. Pěkný výběr a zajímavé návrhy najdou  i přátelé originálních etiket. <<

„Neděle 20.: Tělocvičný spolek dělnictva uspořádal slavnost se svěcením praporu.“ –– Dělnická tělovýchovná jednota byla v Hodkovicích založena v roce 1920, takže se jednalo o jejich první prapor.

„Počasí: V tomto měsíci bylo mnoho dešťů a málo slunce.“

Září

„Neděle 17.: Dnes putovalo mnoho českých lidí a dětí do Turnova, aby shlédli zbožňovaného prezidenta T. G. Masaryka, který tam přijel si prohlédnouti město a okolí.“ –– V německé kronice není o této velké události ani slovo. Říká se, že Masaryk Liberecko nikdy nenavštívil jako trest za to, že se zdejší Němci v roce 1918 pokusili odtrhnout od vznikající republiky.

Školní kronika: „Dne 17. září mělo město Turnov slavný den, neboť toho dne zavítal sem náš slavný, milý, první president republiky Československé Tomáš G. Masaryk, jehož s nadšením pozdravily tisíce občanů z Turnova a okolí, též žáci naší školy s ředitelem se zúčastnili jeho uvítání.“ –– Přestože bylo panu prezidentovi 72let, jeho program byl nabitý – ráno přijel vlakem do Semil a po oficialitách na radnici se nechal automobilem vyvézt na vyhlídku u Sejkorské kapličky. Odpoledne se vrátil do Turnova, kde navštívil radnici, Státní odbornou šperkařskou školu, zámek Hrubá Skála, Mariánskou vyhlídku a do Sedmihorek došel Myší dírou. Cestu z turnovského nádraží na náměstí při tom lemoval špalír vítajících občanů a někde mezi nimi jistě byli i Hodkováci. O pozvání pana prezidenta se velkou měrou přičinil pan Václav Kudrnáč, novinář, vydavatel Hlasů Pojizerských a obětavý propagátor Českého ráje.

Školní kronika: „Jednoroční učebný kurs, tzv. IV. ročník: Jest nyní na občanstvu zdejším a okolním, aby hojně použili příležitosti poskytnouti svým dětem vyššího vzdělání.“ „Místnost pro kurs ten zřídí se zatím z bytu řídícího učitele p. Fr. Koška (v matiční budově školy), který se uvolil byt svůj pro tento účel přenechati.“ –– Jednalo se o nepovinnou nástavbu měšťanské školy, která v té době měla pouze tři ročníky. Krom klasických předmětů se zde vyučovala francouzština, těsnopis a psaní na stroji. Původně se přihlásilo jenom šest žáků, takže z plánu sešlo, ale okresní školní inspektor p. Lang vybízel (1.srpna) ke zřízení kurzu. Proto ředitel oslovil bývalé žáky, okolní školy a obce. 9. srpna podali žádost na ministerstvo a 19. srpna vyšel výnos s povolením pro otevření kurzu. V září nastoupilo 14 chlapců a 2 dívky.

„Počasí: Tento měsíc byl velmi bohatý na srážky, což ztěžovalo kopání brambor, které jinak narostly velmi dobře. Deštivé počasí nedovolilo řádně uzrát bohaté úrodě švestek, hrušek a jablek.“

Říjen

„Sobota 28.: Státní svátek – osvobození a utvoření čsl. republiky. Večer byla pořádána slavnostní akademie v České Besedě.“ –– Zapsáno v české kronice.

„Sobota 28.: Státní svátek. Marka opět klesla. Za 100 Kč se dostalo 1.500 marek.“ –– Zapsáno v německé kronice.

Školní kronika: „28.říjen oslaven malou školní slavností dne 27.října odpoledne. Žáci všech tříd shromáždili se v jedné učebně, kde jim ředitel vyložil význam našeho národního osvobození.“

„Počasí: Až na několik málo slunečných dní byl také tento měsíc deštivý a 21. a 28. října už dokonce sněžilo.“

Listopad

„Pátek 9.: Schůze obecního zastupitelstva: Je usneseno věnovat 10.000 Kč na získání práce pro nezaměstnané, a proto si vzít krátkodobou, v deseti letech splatnou půjčku. Na žádost dělníků o zvýšení příspěvku v nezaměstnanosti je rozhodnuto přidat k výše uvedené částce ještě 9.000 Kč. Starosta sděluje, že tato částka, přídavkem od okresní správní komise zvýšená na 24.000 Kč, má být použita pro nouzové stavby.“ –– Pro představu – tehdejší platy dělníků se pohybovaly zhruba kolem 600 Kč za měsíc. Hodkovický policejní strážník v roce 1922 vydělával měsíčně cca 900 Kč, obecní sluha 1.100 Kč, kancelistka na radnici pouze 400 Kč. Počet hodkovických nezaměstnaných nebyl nikde zmíněn.

V kronice Českého Dubu je uvedeno, že nezaměstnaní dělníci dostávali podporu v nezaměstnanosti 10 Kč na den, a protože pracovali při opravě silnice v Bílé, dostali od obce 1 Kč za hodinu práce, tj. za den celkem dostali 18 Kč, což tehdy odpovídalo běžné denní mzdě.

Ceny potravin v Hodkovicích ani okolí nejsou nikde zapsány, ale podle jiných obcí se ceny během roku měnily a lišily se také díky konkurenci. Chleba stál přibližně 9 Kč, 3 housky byly za 1 Kč, 1 kg cukru za 5 Kč, cena 1 kg mouky klesla z 6 Kč na 3 Kč, 1 kg hovězího masa 18 Kč / 12 Kč, 1litr mléka 3 Kč / 2 Kč, 1litr piva na konci roku 2 Kč 40hal.

„Usneseno, aby všech 44 uličních tabulek městských, dosud pouze německých, bylo nahrazeno oboujazyčnými, jakož i označení městských úřadoven.“ –– Vykonáno však bylo až v příštím roce.

Sobota 17.: Dnes byl otevřen obecnímu provozu betonový most přes říčku Mohelku (od pivovaru nového) na nové silnici, stavěný p. Ed. Arltem, stavitelem v Českém Dubě.“ –– Tímto byla zprovozněna i část silnice Hodkovice – Vlčetín – Český Dub vedoucí městem, nyní nazývaná Mánesova ulice. Stavba započala minulý rok v září, tedy trvala rok a dva měsíce.

Školní kronika: „V listopadu uspořádal zde Červený kříž velmi poučné přednášky zdravovědné pro děti zvláště a pro dospělé též, které přilákaly hojně posluchačů, neboť byly doprovázeny filmy.“

„Počasí: V tomto měsíci bylo mnoho mlh, dešťů, občas sněhu, ale slunce nesvítilo. Bylo to opravdové listopadové počasí.“

Prosinec

„Pátek 14.: Schůze obecního zastupitelstva. Projednáván rozpočet na rok 1923. Usneseno hraditi schodek 65.145 Kč 104% přirážkou k dani domovní a 186% přirážkou k ostatním daním. Schodek místního školního výboru v částce 42.834 Kč usneseno hraditi 31% školní přirážkou na dani domovní a 124% přirážkou k ostatním daním. Částka 1.000 Kč přidělená jednoročnímu učebnímu kurzu (IV. ročník měšť. školy) bude rozdělena takto: 600 Kč pro německý a 400 Kč pro český jednor. učeb. kurz.“

Školní kronika: „Dne 20. XII. poděleny byly děti zdejší školy hojně obuví, šatstvem aj. Na tuto nadílku věnoval Dámský odbor Národní Jednoty Severočeské v Turnově 6.000Kč. Aby bylo hojně dětí poděleno obuví, chtěly dámy turnovské zakoupiti obuv u fy Baťa ve Zlíně. Tomu se však postavili na odpor zdejší obuvníci a vymohli si, že výroba této obuvi byla jim zadána. Turnovské dámy se však této nadílky nezúčastnily.“ –– Bylo již tradicí, že v prosinci se v Turnově konal večírek, na kterém hosté přispěli na pomoc chudým dětem z hodkovické české školy. Příspěvky se mohou zdát malé, ale podle výše zmíněných platů a cen je zřejmé, že každý dával, kolik právě mohl. Navíc během roku bylo nespočet dalších příležitostí, při kterých dárci projevovali svou dobročinnost.

Pátek 28.: Dnes přihodilo se na zdejším nádraží železniční neštěstí, při němž byly 3 osobní vozy rozbity a 1 převrácen. Příčinou bylo opět chybné postavení výhybek.“ –– Již v lednu 1921 se zde stala nehoda, ale tehdy se převrátil pouze jeden vůz. V novinách Reichenberger Zeitung vyšel popis události.

>> Podivná vlaková srážka se stala včera v poledne v těsné blízkosti vlakového nádraží Hodkovice. Ve chvíli, kdy poštovní vlak do Liberce opouštěl stanici Hodkovice, posunovaný nákladní vlak odrazil vagón uhlí takovou silou, že dostihl odjíždějící poštovní vlak a rozbil poslední čtyři vagóny. Samotný vůz s uhlím spadl po náspu směrem k továrně Blaschka. Odpoledne se provoz na trase podařilo udržet pouze pomocí přestupů. Nedošlo k eztrátám na životech. <<

„Počasí: Měsíc prosinec přinesl déšť, sníh, tu a tam hezký den (tak byl také velmi krásný Štědrý den), ale žádné pravé zimní počasí.“

 

Zdrojem informací k tomuto článku jsou pamětní knihy česká a německá + kronika občanské školy (zdroj: SOkA Liberec). Použité články pocházejí z novin „Hlasy Pojizerské“, „Reichenberger Zeitung“ asborníku „Od Ještěda k Troskám“ (zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli).


Nalezli jste v článku informace, které znáte třeba z doslechu? Nebo Vám připomněl něco z hodkovické minulosti? Máte doma nějaké materiály o historii Hodkovic? Neváhejte a ozvěte se nám. Třeba právě Vaše vyprávění nám pomůže dát dohromady další zajímavý příběh.


Přejeme Vám krásné léto plné pohodových zážitků.

 

Martina Pelantová

Spolek rodáků a přátel Hodkovic

https://pratele–hodkovic.cz

rodaci@pratele-hodkovic.cz


Hodkovice v roce 1922

Hlasy Pojizerske ze dne 12  února 1922

Hlasy Pojizerske ze dne 12 února 1922

 
Hlasy Pojizerske ze dne 2  dubna 1922

Hlasy Pojizerske ze dne 2 dubna 1922

 
Hlasy Pojizerské ze dne 18  června 1922 (2)

Hlasy Pojizerské ze dne 18 června 1922 (2)

 
Hlasy Pojizerské ze dne 18  června 1922

Hlasy Pojizerské ze dne 18 června 1922

 
Zpráva v 1  ročníku sborníku Od Ještěda k Troskám (1922–1923)

Zpráva v 1 ročníku sborníku Od Ještěda k Troskám (1922–1923)

 
Reichenberger Zeitung ze dne 13  srpna 1922

Reichenberger Zeitung ze dne 13 srpna 1922

 
Hlasy Pojizerské ze dne 17  prosince 1922

Hlasy Pojizerské ze dne 17 prosince 1922

 
Hlasy Pojizerské ze dne 24  prosince 1922

Hlasy Pojizerské ze dne 24 prosince 1922

 
Reichenberger Zeitung ze dne 29  prosince 1922

Reichenberger Zeitung ze dne 29 prosince 1922

 
Hlasy Pojizerské ze dne 31  prosince 1922

Hlasy Pojizerské ze dne 31 prosince 1922

 
 
Vytvořeno 18.8.2022 9:00:52 | přečteno 158x | irena.libalova
load