Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Hodkovice nad Mohelkou před 100 lety

Hodkovice na pohlednici z 20  let 20  století (foto z archivu autorky) (5)

O čem se psalo v hodkovických kronikách a v místním tisku v roce 1921.

Vydejme se opět proti proudu času a podívejme se, co se dělo v Hodkovicích před sto lety. Třetí rok po celosvětovém konfliktu, třetí rok života ve svobodné zemi. Český i německý kronikář se v popisu dění shodují, občas některý z nich přidá více podrobností ze „své strany“. Začněme jejich shrnutím roku 1921.

Uplynulý rok byl lepší opět předešlého, neboť vymizely již vůbec poukázky na potraviny zv. chlebenky, moučenky, cukřenky atd. a uvolněn byl jejich prodej.“ „Vládním nařízením z 11. 8. byl nárok na veřejné zásobování chlebem a moukou přiznán jen méně majetným osobám, všechny ostatní domácnosti byly odkázány na volný obchod. U pekařů byly znova chléb, mouka a bílé pečivo jako před válkou a také to bylo v obchodech. 1 kg zahraniční bílé mouky stál 8 Kč, jeden chléb také.“

„Nepříjemný byl ale stále nedostatek uhlí a dříví. Dříví bylo proti minulému roku podstatně dražší. 1 m3 tvrdého řeziva stál teď 68 Kč, měkkého 60 Kč, tvrdá kulatina 52 Kč.“

„Příznačný pro tuto poválečnou dobu byl nedostatek bytů, ačkoliv část obyvatelstva buď zemřela, nebo padla ve válce, nebo se odstěhovala. Bylo to asi tím, že nyní byly zvýšeny daně činžovní a domovní, takže domy nebyly tak výnosné jako před válkou. Kromě toho také zákonem na ochranu nájemníků nebylo dovoleno majiteli domu vystěhovati nájemníka dříve, dokud mu nenašel vhodného bytu, nebo jestliže nájemník s výpovědí nesouhlasil a byt si sám nenašel.“ „Tak se nezřídka stalo, že majitel domu nemohl ve svém domě získat byt, když ho nájemník dobrovolně neuvolnil. Na druhé straně bylo také mnoho majitelů domů, kteří nepronajali prázdný byt, protože se báli, že by v případě vlastní potřeby nebyli pány svého domu.“ „Majitel domu nesměl též podle své libosti zvyšovati nájemné, nýbrž podle zákonem stanovených mezí. Na stavbu nových domů nemohl nikdo pomýšleti, poněvadž byly 12x až 15x dražší než před válkou.“ „Na domech se dělaly jen nejnutnější opravy (1.000 kusů cihel stál teď 520 Kč proti 40 Kč v r. 1914).“

„Zákonem ustanovené místní osvětové komise pracovaly na zvýšení vzdělání lidu rozličnými večery a přednáškami i světelnými obrazy“ [tj. diapositivy]. „Přijímaly také opatření, aby mládež do 16ti let nemohla navštěvovat veřejné taneční zábavy. Ustavováním rodičovských sdružení se snažily zaujmout obyvatelstvo pro spojení se školou.“

„O matky a kojence bylo též postaráno. V býv. matiční škole byla zřízena v jedné místnosti poradna a ustaven spolek matek a dětí. V poradně byli kojenci prohlédnuti místním lékařem a zváženi, chudí pak opatřeni i malou výbavou.“

„Aby cit a uvědomění lidu, které bylo válkou téměř ušlapáno, bylo znovu vzkříšeno, zřizovány byly knihovny a čítárny. Též i v našem městě byla zřízena nová česká veřejná knihovna za podpory minist. školství a doplněna knihami všech českých spolkových knihoven.“ „Základem německé lidové knihovny se stala knihovna, kterou před časem založil ředitel měšťanské školy Josef Fischer.“

„Možno tudíž říci, že se nyní počal vyvíjeti čsl. člověk nejen po stránce fyzické, ale i mravní, k čemuž právě pomáhaly nové spolky humánní a sociální.“

Leden

Sobota 1.: V tomto roce muselo ještě být zachováno státní přidělování mouky, chleba a cukru.“ „Neděle 30.: Ceny potravin v tomto měsíci počínají poněkud klesati.“ „Teď stojí 1 kg rýže 8 Kč oproti 15 Kč v minulém roce, 1 kg hovězího nebo telecího masa 22 Kč, 1 kg vepřového 32 Kč.“ –– Doplňme, že v roce 1919 stál 1 kg hovězího masa 24 Kč a 1 kg vepřového 36 Kč.

Úterý 18.: Dnes večer se konala v přeplněném sále hotelu Weiss značně bouřlivá schůze ve věci vystoupení katechety P. Gottschlicha z katolické církve.“ „Neděle 30.: Dnes odpoledne se odbývala v sále České Besedy četně navštívená schůze, na níž mluvili někteří řečníci z Prahy a zdejší krajový náboženský reformátor p. Gustav Procházka z Jenišovic, farář nové církve československé. Měla účel vysvětliti podstatu čsl. náboženství, které se podobalo velmi staré husitské víře pod obojí. Po této schůzi přestoupilo mnoho rodin k nové národní církvi.“ –– Tyto události souvisí s vlnou vystupování z církve, která nastala po 1. sv. válce. Katolická církev byla pevně spojena s nenáviděnou habsburskou monarchií, a proto se od ní občané Československé republiky chtěli osvobodit. Mnoho lidí zůstalo bez vyznání, někteří vstoupili do Českobratrské církve evangelické, na Podkarpatské Rusi přecházeli k pravoslaví, a nejvíce lidí přestoupilo do církve Československé. Tato nová národní církev vznikla v lednu 1920 a navazovala na tradici učení mistra Jana Husa. Při sčítání lidu v únoru 1921 se k ní přihlásilo 525.333 lidí (z celkem 10.009.587 obyvatel ČSR).

(Obr. č. 1)

Středa 26.: Následkem prý špatného postavení výhybky vyjel poslední vůz osobního vlaku z kolejí, převrátil se, přičemž bylo 12 osob zraněno.“ –– K této nehodě se podrobněji vrátíme v některém z příštích článků.

Únor

Úterý 15.: Dnes bylo sčítání lidu v celé republice.“ –– V Hodkovicích bylo: 2.583 obyvatel (1.657 Němců a 923 Čechů), 411 obydlených domů a 6 neobydlených. Německý kronikář si povzdechl nad úbytkem německých obyvatel, který byl prý důsledkem nepříznivých hospodářských poměrů ve městě. Navíc se při sčítání nově začal sledovat mateřský jazyk, nikoliv obcovací řeč (tj. jazyk pro obecnou domluvu, většinou na úřadech).

Školní kronika: „Před sčítáním lidu dne 15. února přestoupilo mnoho říms. katolíků k církvi československé. Následkem toho změnil se poměr v počtu žactva dle vyznání nábož.: 67 %. čsl. vyzn., 26 % řím. kat. a 7 % bez vyznání.“ –– Ministerstvo školství muselo řešit změnu ve vyučování náboženství, tj. povolit vyučování církve československé a zredukovat počet hodin církve římsko-katolické.

Březen

Neděle 13.: Dnes konala se na náměstí první československá mše, kterou sloužil čsl. farář G. Procházka z Jenišovic.“ –– Nová církev zpočátku neměla vlastní prostory, proto se bohoslužby konaly na veřejných prostranstvích a ve velkých společenských místnostech. Hodkovická čsl. církev získala svou první kapli až v roce 1924.

Sobota 26.: Bílá sobota. Po 6ti letech se zase koná při vzkříšení obvyklé procesí.“ „Neděle 27.: Jízdy rozsévačů se účastnilo mnoho jezdců a jeli přes Rychnov do Dlouhého Mostu, odkud se ve 2 hodiny odpoledne vrátili.“ –– První rok po válce se procesí nekonalo kvůli silné bouři. Kronika bohužel nezmiňuje, proč se nekonalo ani v minulém roce.

Duben

Pondělí 11.: Bylo krásné počasí, a tak se začaly sázet brambory. První květy se ukázaly na třešních.“

Pátek 22.: V zaopatřování potravin počíná se jeviti již zlepšení. Právě dnes byla prodávána mouka a to 2,5 kg pro osobu.“

Školní kronika: „Učit. sbor nacvičil se žáky měšť. a obecné školy divadelní hru „Kouzelné housličky“, sepsanou Kamilem Záhajským, říd. uč. z Vrchů se zpěvy a hudbou od Kajetána Tichého, ředitele školy v Jenišovicích. Hra byla provedena žáky zdařile, a to zde dvakrát dne 17. dubna odpoledne a večer, po třetí pak dne 28. dubna v Bezděčíně. –– Za získané peníze jeli žáci na školní výlet do Prahy, kde si prohlédli památky a zúčastnili se dvou představení v Nár. divadle.

(Obr. č. 2)

Květen

Neděle 1.: Svátek práce. Konán byl opět, jako každoročně, tábor lidu a večer divadlo v Čes. Besedě.“

„Neděle 15.: Svatodušní svátky byly slaveny za krásného počasí. Většina obyvatelstva byla na výletech, nebo v přírodních divadlech, hraných v okolí. Němečtí střelci měli jako každoročně „střílení na ptáka“, přičemž vítěz byl nazván králem střelců a večer veden hudbou domů.“ „První svatodušní střelby od roku 1914. Tato národní slavnost, kterou navštěvovali v hojném počtu a rádi i lidé odjinud, se až do války každoročně konala o svatodušním pondělí odpoledne a úterý celý den. Od nynějška byla omezena na svatodušní pondělí. Letos získala slavnost na přitažlivosti ještě slavnostním průvodem městem, v němž jel také vůz s Vilémem Tellem.“

Čtvrtek 26.: Průvodu o Božím Těle se po dlouholetém přerušení účastnily zase spolky, mezi nimi také střelci s hudbou.“

Červen

Čtvrtek 2.: Dnes poprvé po několika letech (od prosince 1915) pekli a prodávali pekaři opět housky. Makové byly po 60 h kus, bez máku po 50 h. Chléb bez chlebenky 2,5 kg těžký za 15 Kč. Ke koupi byly zase i koláče.“

Neděle 26.: Dnes se konala česká dělnická slavnost.“

Středa 30.: Zasedání městského zastupitelstva: městští úředníci a zaměstnanci složili v Československu předepsaný slib. Nově se upravují poplatky za elektřinu, je rozhodnuto zvýšit roční paušál za veřejné osvětlení na 9.000 Kč za 9.000 kWhod., cenu za světelný proud z 5 na 6 Kč a za motorový proud ze 3 na 4 Kč od 1. července. Dále je rozhodnuto omezit výrobu v cihelně na 200.000 kusů.“

(Obr. č. 3)

Červenec

„Počasí: červenec byl velmi horký, nepršelo, a proto se vypalovaly louky. Ze všech stran bylo slyšet o lesních požárech.“ 

Sobota 23.: Za příčinou velikého sucha byl městský vodovod otevřen pouze 2 hodiny denně. Nedostatek krmení nutil sedláky prodávat dobytek, pročež se snížily také ceny masa. 1 kg hovězího nebo telecího stál teď 14 Kč, vepřového 24 Kč.“

Neděle 24.: Dnes konáno bylo poprvé v Hodkovicích okrskové sokolské cvičení, při němž bylo účastno mnoho Sokolů a sokolek z celého libereckého okrsku. Mohutný průvod táhl městem s hudbou na cvičiště u Čížků.“ –– Tělocvičná jednota Sokol byla v Hodkovicích navzdory ústrkům založena v roce 1898. Na této slavnosti jí turnovská jednota věnovala Sokolský prapor. O ten však Hodkováci během 2. sv. války přišli, když společně s dalšími věcmi záhadně zmizel z úkrytu v turnovské sokolovně.

(Obr. č. 4)

Srpen

Pátek 12.: Po velmi horkých, dusných dnech přišla dnes těžká bouře s orkánem větru a silným deštěm a způsobila velké škody. Následovalo několik dní s četnými bouřkami a dešti, načež přišlo zase krásné teplé počasí.“

Září

Čtvrtek 1.: Začátek školního roku. Poněvadž českých dětí přibylo, přenechal německý místní školní výbor na základě přípisu minist. školství pro českou měšťanskou školu budovu německé školy na náměstí vedle radnice čp. 217 (3 třídy) i s kabinetem.“ –– Oproti minulému roku už tedy odborní učitelé nemuseli přebíhat mezi více domy. Ale přesto ani tato budova nebyla dostačující pro potřeby plnohodnotné školy – chyběla místnost pro kancelář ředitele, sborovna, další kabinet, kreslírna, zimní tělocvična a ještě další třída. Do nového šk. roku 1921/22 se totiž zapsalo 163 dětí.

Školní kronika: „Vidouce tyto nedostatky, které v dalších letech přibýváním žactva mohou se zvětšiti, došli jsme k tomu poznání, že lze jich odstraniti jedině stavbou nové budovy školní. Proto dne 25. 11. vyslána míst. šk. výborem k minist. školství deputace za příčinou podání žádosti o stavbu nové budovy pro školu obecnou a měšťanskou. Komise dne 28. 11. sem se dostavivší, prohlédla pozemek navržený na novostavbu, uznala tento za příhodný a stavbu školy za velmi nutnou.“

Středa 14.: Začíná se stavět část nové silnice Hodkovice – Vlčetín – Český Dub na hodkovických pozemcích od Blaschkovy továrny po lukách až na hranice města u Bohdánkova.“

Neděle 18.: Začala sklizeň brambor. Kvůli suchu jich bylo málo a byly malé. 1 q [tzv. metrák] stál 200 Kč.“

(Obr. č. 5)

Říjen

Pondělí 24.: Mobilisován roč. 1895 proti Maďarsku, poněvadž excísař Karel s manželkou Zittou uprchli letadlem ze Švýcar do Maďarska, kde chtěli za pomoci tamějších monarchistů dobýti zpět své bývalé říše. Mezi obyvatelstvem nastalo vzrušení. Obchody byly lidmi obléhány, aby nakoupili potravin pro případ války, protože dřívější zkušenosti je poučily, že by později museli všechno draze platiti. Proto byly potraviny brzy rozprodány.“

Školní kronika: „Den našeho státního osvobození 28. říjen oslaven dětskou akademií odpoledne a večer dne 23. 10. Na den 31. 10. připadlo 100. výročí narozenin Karla Havlíčka Borovského, jehož bylo vzpomenuto v jednotlivých třídách.“

(Obr. č. 6, 7, 8)

Listopad

„Počasí: Sněžilo a pršelo, ale ne tolik, aby skončila nouze o vodu. Ještě stále byl vodovod otevřen jen od 11 do 1 h v poledne.“

Čtvrtek 10.: Čsl. vojsko bylo demobilisováno, poněvadž exc. Karel musel se svojí chotí opustiti Maďarsko a byl spojenými mocnostmi (Anglií, Itálií a Francií) dopraven na ostrov Madeiru.“

Úterý 22.: V dnešní schůzi obecního zastupitelstva bylo uděleno Jos. Hanzlovi, mistru klempířskému v Hodkovicích místo městského vodáka.“ –– To jest vodárenského mistra.

„V tomto zasedání bylo dále sděleno, že doktor Rohan ze Sychrova věnoval při příležitosti své svatby 1.000 Kč fondu chudých a zesnulý Ferd. Hofrichter odkázal témuž fondu 100 Kč.“ –– Dne 29. září se v katedrále sv. Štěpána ve Vídni oženil JUDr. Alain Rohan s Margarethe von Schönburg-Hartenstein (obr. č. 9). O měsíc později vyšla v novinách „Gablonzer Tagblatt“ a „Reichenberger Zeitung“ zpráva o jeho daru svému domovskému městu (obr. č. 10).

Prosinec

Úterý 20.: Schůze obecního zastupitelstva. Kromě jiných usnesení bylo povoleno 500 Kč chudým k vánocům a podpory z chudinského fondu byly zvýšeny o 50 %, tj. na 3.000 Kč ročně od 1. 1. 1921. Je schválen návrh na půjčku 100.000 Kč od městské spořitelny na provoz cihelny.“

„Školní kronika: Dne 21. 12. uspořádána dámským odborem N.J.S. zde a v Turnově vánoční nadílka, při níž děti přednesly básničky a zazpívaly, načež obdařeny cennými dary, hlavně obuví a prádlem.“

Zdrojem informací k tomuto článku (obr. č. 11) jsou pamětní knihy česká a německá + kronika občanské školy (zdroj: SOkA Liberec). Použité články pocházejí z novin „Hlasy Pojizerské“, „Naše hory – časopis Československé strany socialistické pro severní Čechy“, „Gablonzer Tagblatt“ (vše ze zdroje: http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli) a „Wiener Salonblatt“ (zdroj: https://anno.onb.ac.at).


Připomněl Vám článek události či osoby, které znáte třeba z doslechu? Máte zajímavé informace o historii Hodkovic? Vyprávěl Vám někdo, jaké to tu bylo dříve? Neváhejte a ozvěte se nám. Třeba právě Vaše vzpomínka pomůže dát dohromady další zajímavý příběh.


Děkujeme našim pamětníkům a všem přejeme pohodové léto.


Martina Pelantová
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
https://pratele–hodkovic.cz
rodaci@pratele-hodkovic.cz


Hodkovice nad Mohelkou 1921

Naše hory ze dne 25  února 1921 (1)

Naše hory ze dne 25 února 1921 (1)

 
Naše hory 15  dubna 1921 (2)

Naše hory 15 dubna 1921 (2)

 
Naše hory 15  července 2021 (3)

Naše hory 15 července 2021 (3)

 
Naše hory 29  července 1921 (4)

Naše hory 29 července 1921 (4)

 
Hodkovice na pohlednici z 20  let 20  století (foto z archivu autorky) (5)

Hodkovice na pohlednici z 20 let 20 století (foto z archivu autorky) (5)

 
Naše hory 21  října 1921 (6)

Naše hory 21 října 1921 (6)

 
Naše hory 11  listopadu 1921 (7)

Naše hory 11 listopadu 1921 (7)

 
Naše hory 11  listopadu 1921 (8)

Naše hory 11 listopadu 1921 (8)

 
Titulní stránka aristokratických novin Wiener Salonblatt ze dne 15  října 1921 (9)

Titulní stránka aristokratických novin Wiener Salonblatt ze dne 15 října 1921 (9)

 
Gablonzer Tagblatt ze dne 2  listopadu 1921 (10)

Gablonzer Tagblatt ze dne 2 listopadu 1921 (10)

 
Hlasy Pojizerské ze dne 18  prosince 1921 (11)

Hlasy Pojizerské ze dne 18 prosince 1921 (11)

 
 
Vytvořeno 28.6.2021 15:20:51 | přečteno 115x | irena.libalova