Úvodní strana > Město > Historie města > Střípky z historie města

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Vzpomínka F. K. Langa na Citeře

V posledním předválečném čísle sborníku Od Ještěda k Troskám byl uveřejněn článek Františka Květoslava Langa, čestného občana města Hodkovice nad Mohelkou, o osadě Citeře.
Článek je bez úpravy, tak jak vyšel ve sborníku.


Citeře u Hodkovic.

Onehdy zmínil se mi p. univ. prof. Dr. J. V. Šimák o Citeřích. Maně vyplynula mi na paměť vzpomínka, jak jako malý hoch putoval jsem z Hodkovic od chrámu sv. Prokopa po měkce pružné, místy travnaté pěšině „Paloukami“ pod „Vrchovskem“ a potom opukovým „kolejem“ (úvozem) veseckým do Citeř k babičce. Tenkrát netušil jsem, že tato místa a jejich názvy jsou nevývratné doklady o práci a snažení našich předků. Teď již zásluhou p. Dr. Šimáka dovedu v nich čísti a mohu z velikého již sebraného pokladu spláceti dluh svému rodišti zatím menšími drobty. Citeře jsou samota o čtyřech chalupách čp. 362 „U přezkařů“, 363 „U tkalců“, 364 „U Hořáků“ a 365 „U Hájků“, náležejících k městu Hodkovicům. Mimo to těsně s nimi sousedí domek „U Skřivánků“, jenž patří do Vesce.
Citeřské chalupy vystavěny byly teprve v letech 1780–1803. Název Citeře jest mnohem starší a náležel původně rolím a lučinám na rozhraní obcí hodkovické a vesecké pod lesy na západních svazích Vrchovska (tj. původní a starými zápisy doložený název nynější Kalvarie – Kostelního vrchu – Kirchbergu). Podle purkrechtních a pozemkových knih byl název Citeře rozšířen i na přilehlé lesy a později paseky. Nynější český název Citeře a německý Ziterschen vznikl z jména Střítež, velmi rozšířeného po Čechách (na př. u Trutnova, Rosic, Hrochova Týnce, Litomyšle, Nasavrk, Dolních Kralovic, Milévska, Tábora, Chýnova, Č. Budějovic a jinde). Jest příbuzný jménu blízké osady Třtí a označuje místa zarostlá třtinou, rákosím. Dosud v poříčí Mohelky a jejího přítoku Oharky objevuje se hojně třtina třtí, rákos. Na polích citeřských ještě před padesáti lety plevelil se rákos a podnes bují tu na lukách. Teprv, když se přestalo úhořiti a oralo se hlouběji, vyplenilo se třtí z polí. Mizí znenáhla i z luk pokročilým lukařením. Dosud zjištěný nejstarší zápis s tímto místním názvem na Hodkovicku jest v „Purkrechtních knihách města Hodkovic nad Mohelkou“ (v zem. Arch. Č. 3342, list 220) z r. 1591, kdež se praví: „...roli, kterouž týž Lukeš Šec měl k svému statku, kteráž leží slove v Stciteřích s jedné strany podle meze Pavla Zemana a s druhé strany podle kněžské roli...“. Další zápis k r. 1624 jest v pozemkové knize z let 1619–1684, psané česky (dosud v archivu města Liberce, č. 129, str. 145). Zní: „...Jiřík Jon (z čp. 9n = 79 st.) koupil od Václava Vochvesta (z čp. 40 n = 63 st.) kus roli v Tříteřích nad kněžskou loukou až po cestu (veseckou)...“. V dalších pozemkových knihách z XVII. a XVIII. věku, psaných většinou německy, užívá se názvu „Trschiterschen“ a „Ziterschen“. Na katastrální mapě užito lidového názvu od let běžného u Čechů i Němců „Citeřz“ k vyznačení pozemkové trati. Jméno to vepsáno jest na parcele 1290, t. j. zádušní les nad chalupami v Cíteřích.

František Nejedlo
Spolek rodáků a přátel Hodkovic


Vytvořeno 4.1.2021 15:24:19 | přečteno 321x | irena.libalova