Když půjdeme směrem k Šimovně, uvidíme nad ní kapličku a mezi stromy zvoničku. Tam se zvonilo ráno, v poledne i večer klekání. Opodál kapličky je socha sv. Antoníčka. Tento koutek se dříve nazýval Antonínov u Černého lesa. V kapličce měla socha dlouho bílé šaty a věneček nevěsty na paměť tragedie svatebního dne. Socha Antoníčka má jinou pověst. V těchto místech jsou dvě hospodářská stavení. Jeden půjčil druhému peníze bez potvrzení, jenom na dobré slovo. Když dlužník dlouhý čas nic nesplácel ani nevracel dluh, upomínal ho věřitel. Dlužník ale zapřel, že by něco dlužil. Důvěřivý člověk se oběsil na místě, kde dnes stojí socha sv. Antoníčka. Sochu sv. Antoníčka dal postavit nepoctivý dlužník, protože měl výčitky svědomí. Socha byla postavena v r. 1784, kaplička r. 1807 Antonínem Broschem.