Úvodní strana > Město > Historie města > Pověsti z Hodkovic

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Hodkovický hrad

V roce 1778 navštívil císař Josef II. se svojí generalitou několikrát Hodkovice. Poprvé to bylo 6. května a dále 3., 19., a 26. června. Naposledy 20. září a pokaždé za účelem vybudování velké vojenské pevnosti na vyvýšenině za městem, na Kalvárii. Císař hledal vhodná místa pro rozmístnění posádek a opěrné body, které by chránily českou pohraniční oblast před možným vpádem z Lužice. Občané Hodkovic z tohoto záměru nadšeni nebyli, uvědomovali si, že ve válečných dobách by bylo město zasaženo. Byla tady ještě obava i z toho, aby v míru nebyla vojenská posádka příliš družná s místními slečnami a paními. Tehdejší starosta města Josef Hauk zapřel císaři pramen vody v nedalekých Boženicích a tvrdil, že na Kalvárii a ani nikde v blízkém okolí žádná voda není. Tato taktika měla úspěch. Je sice pravda, že na Kalvárii měla údajně již jednou v minulosti pevnost stát, vlastně hrad. Uvádí to kronikář Cejnar ve své kronice Frýdštejna. V Cejnarově kronice se můžeme dočíst, že tento hrad byl v roce 1431 husity zničen a rozbořen. Zapadá to do dalších souvislostí. V této době shromažďoval husitský hejtman Jan Čapek ze Sán v okolí Hodkovic své vojsko pro spanilou jízdu k Baltickému moři, která se uskutečnila v r. 1433. Majitelem Hodkovic byl v té době Bohuš z Kováně(1424-1460), který kolem roku 1406 získal hrad Frýdštejn. Je s ním spojeno celé bouřlivé období husitské. Bohuš byl věrným stoupencem krále Zikmunda a svůj protihusitský postoj dával najevo i těsnou spoluprací s katolickými městy v Horní Lužici, byl vyzvědačem ve službách těchto Lužických měst a šlechty. V důsledku této husitství nepřátelské činnosti v roce 1432 vtrhnul na jeho panství Jan Čapek ze Sán a začal se svým vojskem hrad Frýdštejn obléhat. Bohušovi se podařilo uzavřít s husitským vojevůdcem smlouvu a uchránit tak své panství od větší zkázy. Teprve později Bohuš přestoupil ke straně kališnické a jako účastník různých veřejných jednání získal přízeň Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. V roce 1454 král Ladislav zapisuje Bohuši z Kováně všechna práva na panství kováňském, potštejnském a frýdštejnském. Nyní ale zpět k hodkovickému hradu. O tomto hradu, který měl na Kalvárii za husitských válek stát (a samozřejmě potřeboval i vodu) zřejmě Josef II. nic nevěděl, a proto rozhodl, že se pevnost v Hodkovicích budovat nebude. Za tři roky po této události se začala stavět pevnost v Josefově.

Hodkovický hrad měl údajně stát na místě dnešní kaple Křížové cesty. Křížová cesta s vrcholovou kaplí měla pohnutou historii. První základní kámen byl položen v roce 1818. a s tímto návrhem přišel hodkovický občan František Ignác Planer. Byla provedena peněžní sbírka a v roce 1820 došlo k postavení kapliček a vrcholové kaple. Vysvěcení se konalo až po dvaceti letech za přispění občanů Vrchoviny, Třtí, Radostína, Kocourova a Sedlejovic. Vrcholová kaple vyhořela v roce 1864. K opětovnému postavení došlo v roce 1867. V roce 1929 v ní byl vysvěcen nový zvon. Ke kapli vedou z podkopce až nahoru schody, v podobě odpočívadel. Nebyly stavěny pro křížovou cestu kapliček, zřejmě to je pozůstatek příchodu k hradu, který tam stával. Každý hrad vzbuzuje tajemství a stejné to je i s „naším“ hradem. Z hradu podle pověsti vedla tajná chodba, která obyvatelům hradu měla zachránit životy v době obléhání, protože touto chodbou bylo možno dojít ke zdroji pitné vody v Boženicích. Pověst dále hovoří o tom, že v této chodbě nebo ve sklepení je uložen poklad. Údajně se jedná o zabavený lup raubířům, kteří sídlili ve skalní jeskyni, která se nachází v Raubířských skalách. Po lapcích (raubířích) je zřejmě odvozen i název těchto skal. Rytíř z hradu na Kalvárii údajně lapky, kteří přepadali kupce na obchodní stezce směřující do Ponisí a Lužice, porazil a potrestal, lup zabavil a krajinu zbavil nebezpečí z obchodování a cestování.

Vytvořeno 1.2.2013 12:55:35 | přečteno 7087x | irena.libalova