Pivovarský rybník a Mohelka – to byl rajón našeho vodníka. Hodkovického vodníka. Lidé ho měli lidé rádi. Byl sice podmračený, ale staral se v rybníku a v Mohelce o ryby, kterých byl vždy pro občany dostatek. Vodník dále dbal i o to, aby v Hodkovicích byla dobrá pitná voda a nedocházelo k ničivým povodním. Nosil zelený kabát, zelené kalhoty, hnědý klobouk a hnědé vysoké boty. Měl hrozně rád pivo a chodil na něj do hospody k Flanderkům, protože tam neměl z vody daleko. Do hovorů se nezapojoval, ale poslouchal, co je nového. V hospodě dostal vyhrazené místo u stolu u okna, Tady často sedával a pokuřoval z dlouhé dýmky. Žádná voda mu ze šosu kabátu prý nekapala, v hospodě vždy vydržel dlouho, na suchu nebyl, místo vody měl pivo. Každému, kdo potřeboval rybu, tomu ji donesl, ale každý musel zaplatit několika půllitry piva. Proč a kdy se z Hodkovic odstěhoval, to se prý neví, ale mělo to být v době, kdy se u nás zrušil pivovar a nové pivo mu nechutnalo.