Úvodní strana > Město > Historie města > Pověsti z Hodkovic

Navigace

Město

 
Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Pověst o zachráněném pokladu

Tuto pověst jsem slyšel ve dvou variantách. První varianta hovoří o tom, že se tento příběh udál v tzv. „Horském mlýně“. Druhá varianta pověsti hovoří o tom, že se tato událost stala v Šimovně. V obou případech se hovořilo o tom, že v budově bylo několik  tajných skrýší s uloženými hliněnými krajáči plnými zlaťáků, plno okovaných truhlic s drahými látkami a šperky a že jednoho pozdního, mlhavého večera  přepadlo stavení několik zakuklených lupičů. Jedním z nich byl prý jakýsi soukeník z Dlouhých Mostů. Přepadli hospodáře, roubíkem mu ucpali ústa, svázali mu ruce i nohy a pověsili ho k železnému kruhu ke stropu hlavou dolů. Potom počali pátrat po tajných úkrytech pokladů. Nezvyklým šelestem probuzená žena hospodáře vyskočila z lože a štěrbinou pootevřených dveří spatřila lupiče i visícího hospodáře u stropu místnosti. Žena ihned utíkala pro pomoc, vyburcovala  čeládku a ti ozbrojeni sekerami, vidlemi i kosami spěchali na pomoc. Na pomoc přivedli i sousedy z ostatních chalup. Ti všichni potom zahnali lupiče a zachránili hospodáře i jeho bohatství. Tolik říká pověst o této události. 

Vytvořeno 1.2.2013 12:58:38 | přečteno 1646x | irena.libalova