V Liberecké ulici, na rohu ulice J. A. Komenského, stojí nejcennější umělecké kamenné dílo našeho města, sousoší U Tří svatých (objevuje se i označení sousoší Víry nebo sousoší Tří světců). Nad šestnácti schody se tyčí do výše pískovcový kříž s Kristem, u jehož nohou klečí sv. Luitgarda (Luitgarda bylařeholnice, cisterciačka, velká ctitelka Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, měla tajemná vidění, dar léčit, v r. 1235 oslepla, v modlitbě se jí zjevil Kristus na kříži, s jednou rukou uvolněnou, kterou ji objal.). Po obou stranách jsou stojící postavy světců. Na krajních podstavcích se nacházejí postavy sv. Jana a sv. Pavla s meči. Plastika sv. Jana se nachází nalevo, je oděn do jednoduchého roucha s bohatě nařaseným pláštěm. Pravou ruku má mírně upaženou, nesoucí záhyby pláště. V levé ruce drží dochovaný kamenný jílec meče. Napravo se nachází plastika sv. Pavla. Světec je oděn do dlouhého splývavého pláště, mírně nařaseného. Pravou rukou vedenou přes prsa drží jílec meče nacházející se při levém boku. Pravou ruku má přes prsa nad jílcem meče. Tito původně římští vojáci a prvomučedníci jsou zpodobňováni jako rytíři – ochránci víry a zároveň jako patroni proti blesku. Na středním soklu se nachází centrální výjev, který zpodobňuje na vysokých oblacích umístěnou ženskou postavu bez svatozáře ve splývavém rouchu s rouškou přes oči (naznačena slepota), jež pravou rukou přidržuje kříž s korpusem Krista, pod nímž se nachází církevní budova (pravděpodobně odkaz na klášter) s božím okem. Sousoší pochází z roku 1750, z doby, kdy celý kraj pod Ještědem byl majetkem cisterciáckého ženského kláštera ve Vídni. Jeho zbožná představená Regina se rozhodla, že ve třech největších obcích svého panství dá zhotovit sousoší se sv. Luitgardou, která byla též světicí tohoto řádu. Jedná se tedy o tři identická sousoší, která se nacházejí v Osečné, Hodkovicích nad Mohelkou a Českém Dubu, všechny tyto tři lokality patřily klášteru od poloviny 17. století až do roku 1838. Sousoší pocházejí z dílny sochaře Matyáše Brauna. Že se jedná o dílo vysoké umělecké hodnoty, tak to dosvědčuje i ta skutečnost, že M. Braun, umělec rakouského původu, se zapsal do dějin umění svými díly, které zdobí chrámy, zámky i exteriéry v mnoha zemích a v hojném počtu i u nás. Stačí jmenovat jeho sochy na Karlově mostě v Praze nebo sochařskou výzdobu areálu v Kuksu. Jestliže tedy i my v Hodkovicích n. M. máme dílo tohoto význačného umělce, pak je to pro naše město opravdová čest.
Podle pověsti byla představená ženského kláštera starostlivá a spravedlivá. Měla zájem na upevnění víry a zdraví poddaných a na ochraně obcí před požáry, které mohl způsobit úder blesku. Podle tohoto záměru došlo i k výběru světců na sousoší. Aby v největších obcích jejího panství, tedy v Hodkovicích, Osečné a Č. Dubu, bylo dosaženo stejného stupně ochrany poddaných, nechala vytvořit pro tyto obce stejná sousoší.