První zmínka o radnici je hned na první stránce kroniky Josefa Hauka. Píše se tam: „Rok 1692-22. května ve dvě hodiny po půlnoci vypukl u tehdejšího primátora Martina Schöna strašný oheň, shořelo 19 obytných stavení se stodolami a chlévy i radnice“. Ta byla znovu postavena roku 1694 tesařským mistrem Andersenem Bräuerem z Grafensteinu. Pohromy se jí však dlouho nevyhýbaly.
Při druhém odhalení sochy T. G. Masaryka byla z hodkovického náměstí odstraněna kašna a až do konce devadesátých let se zpět na své místo nedostala. Tohoto úkolu se ujala Hodkovická nadace dobré vůle, která byla zřízena z iniciativy tehdejšího starosty Josefa Havlíka. Řekněme si však něco k historii kašny.
Počátkem 18.století řádil v některých oblastech mor. A tak byly na mnoha místech budovány t. zv. morové sloupy se sochou P. Marie, které měly být jakýmsi hmotným projevem proseb za odvrácení této zhoubné nemoci. Mariánské sousoší z roku 1710 najdete také na hodkovickém náměstí.
První písemná zmínka o hodkovickém kostele je z roku 1352. Šlo pravděpodobně o dřevěný kostel, který byl několikrát přestavován, až v roce 1692 vyhořel. Po několika let byl kostel v nouzové budově až do 22.11.1717, kdy byl položen základní kámen k nynějšímu kostelu.
Nejkrásnějšími díly sochařského umění v našem městě jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla po obou stranách schodů ke kostelu, jež byly restaurovány v nedávné době. Pocházejí z roku 1754 a znázorňují světce v životní velikosti a jejich atributy. Jejich tvůrce však není znám, jak tomu je ostatně u většiny soch v našem městě.
Proti farní budově, údajně na místě hromadného hrobu obětí hladomoru, stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1733 a dal ji sem postavit tehdejší duchovní správce zdejší farnosti Ferdinand Knobloch, jak o tom svědčí latinský nápis : STATUA ISTA HONORI ET VENERATIONI DIVI IOANNIS CONFESSORIS MARTYRIS ERECTA A FERDINANDO KNOBLOCH CURATO LIBENAUENSI. ( Volně přeloženo: tuto sochu dal postavit na počest a k uctívání sv. Jana, vyznavače a mučedníka Ferdinand Knobloch, hodkovický duchovní správce ).
V roce 1818 hodkovický občan František Ignac Planner přišel s návrhem, aby na Kostelním vrchu byla zřízena Křížová cesta, a zároveň odstoupil na tomto vrchu kus pole jako fundaci k postavení a udržování kaple. Protože tenhle návrh magistrát schválil, byl 1. srpna 1818 položen základní kámen k první kapli. Přestože pan Planner záhy zemřel, stavba zdárně pokračovala a byla postavena i vrcholová kaple, na kterou byla provedena peněžní sbírka. V roce 1820 stálo již 5 kapliček a vrcholová kaple. Od té doby se přes 20 let marně žádalo o vysvěcení, až tehdejší vikář J. Pažout prosadil toto povolení. Stálo to však skoro 300 zlatých.
V hoření části Liberecké ulice na rohu ulice J. A. Komenského stojí nejcennější umělecké kamenné dílo našeho města, sousoší U Tří svatých. Nad 16 schody se tyčí do výše pískovcový kříž s Kristem, u jehož nohou klečí sv. Luitgarda. Po obou stranách jsou stojící postavy světců. Vlevo sv. Jan a vpravo sv. Pavel. Pochází z roku 1750, z doby, kdy celý kraj pod Ještědem byl majetkem cisterciáckého ženského kláštera ve Vídni. Jeho zbožná představená Regina se rozhodla, že ve třech největších obcích svého panství dá zhotovit sousoší se sv. Luitgardou, která byla též světicí tohoto řádu.
Na dolním konci ul. K. Havlíčka Borovského (dříve Anenský kopec) stojí další výtvarné dílo našeho města. Je to socha sv. Anny, která drží v rukou svoji dceru p. Marii. Je postavena na trojbokém hranolu, na jehož dvou bočních stranách jsou reliéfy sv. Jakuba a sv. Jáchyma. Na přední straně je nahoře latinský nápis: TIMOR DOMINI DISCIPLINA SAPIENTIAE ET GLORIAM PRAECEDIT HUMILITAS (Pokora, strach z Boha a moudrost předčí slávu).