V roce 1818 hodkovický občan František Ignac Planner přišel s návrhem, aby na Kostelním vrchu byla zřízena Křížová cesta, a zároveň odstoupil na tomto vrchu kus pole jako fundaci k postavení a udržování kaple. Protože tenhle návrh magistrát schválil, byl 1. srpna 1818 položen základní kámen k první kapli. Přestože pan Planner záhy zemřel, stavba zdárně pokračovala a byla postavena i vrcholová kaple, na kterou byla provedena peněžní sbírka. V roce 1820 stálo již 5 kapliček a vrcholová kaple. Od té doby se přes 20 let marně žádalo o vysvěcení, až tehdejší vikář J. Pažout prosadil toto povolení. Stálo to však skoro 300 zlatých.
Slavnost byla pečlivě připravována a pomoc poskytli i občané Vrchoviny, Třtí, Radostína, Kocourova a Sedlejovic. Slavnostní mše se konala 7. srpna 1842 a zajímavé na ní je to, že proslov byl proveden nejprve v němčině a potom v češtině, což bylo poprvé po velmi dlouhé době. Vrcholová kaple však dlouho nevydržela. V roce 1864 vyhořela. Opětovné postavení bylo celé z kamene a tato novogotická stavba byla dokončena v roce 1867. V roce 1929 byl zde vysvěcen nový zvon a mimo jiných úprav byly pořízeny nové obrazy zastavení do jednotlivých kapliček. Namaloval je na plech pan Josef Ulrych z Radoňovic. Od tohoto data však už Křížová cesta pouze chátrala. V padesátých letech byly zničeny obrazy zastavení, v šedesátých a sedmdesátých odešly střechy kapliček a dokonce i střecha vrcholové kaple. Kapličky se pomalu rozpadávaly a byly demolovány, a tak na začátku devadesátých let stály zde zdi pouze dvou kapliček a vrcholové kaple. Přesto Hodkovická nadace zahájila práce na obnovu Křížové cesty a zastřešila nejméně poškozenou kapličku. Vyhlášením památkové zóny byly získány prostředky pro její regeneraci a tím mohla být z dotace opravena vrcholová kaple a tři kapličky. Hodkovická nadace a později Sdružení rodáků opravila ostatní kapličky. Na vrcholu Křížové cesty byla obnovena Kalvárie, tři dřevěné kříže s namalovanými postavami Krista a dvou lotrů. A tak mohlo být v roce 2000 provedeno za přítomnosti biskupa vysvěcení této památky. Stejně tak jako před 180 lety bylo to umožněno díky sponzorským darům a příspěvkům občanů Hodkovic.
(z knihy Historie, památky a současnost – autor Miroslav Fišar, Hodkovice nad Mohelkou)