Roku 1897 byla ustavena první Dělnická tělocvičná jednota v Praze. Za mezník v odštěpení dělnického tělocvičného hnutí jsou pokládány volby do rakouského Říšského sněmu v roce 1897, kdy poprvé volily i nemajetné vrstvy a sociálnědemokratičtí poslanci pak svým prohlášením, ve kterém odmítli politiku českých buržoazních stran, vyhrotili politickou diferenciaci české společnosti a vystoupil proti nim i Sokol, což vedlo k hromadnému odchodu sociálních demokratů ze sokolských jednot. 22. srpna 1897 se sešlo v pražské Typografické besedě ve Smečkách 150 zájemců a založilo první, tzv. mateřskou dělnickou tělocvičnou jednotu - DTJ. Po jejím vzoru začaly vznikat brzy další DTJ.

Hnutí tedy vzniklo odštěpením od Sokola.

DTJ se starají o tělesnou výchovu a zvyšování zdravotní úrovně a s tělesnou výchovou spojují snahy po duševním a mravním povznesení původně pouze dělné třídy. Ideovým podkladem hnutí DTJ je socialismus. V roce 1901 se konala porada vzniklých jednot a v srpnu 1903 byl založen Svaz DTJČ, který soustřeďoval 31 jednot, 1076 členů, 100 členek, 106 dorostenců a 130 žáků. V roce 1903 bylo uspořádáno prvé svazové veřejné cvičení za účasti 180 cvičenců. V roce 1904 byl konán první svazový cvičitelský kurs. R. 1905 se pořádal již druhý valný sjezd a počalo se s vydáváním "Tělocvičného ruchu" jako oficiálního orgánu. Cvičitelské rozhledy, orgán cvičitelstva, vycházel od r. 1909, stejnokroj mužů byl zaveden r. 1912. V roce 1913 vznikl Mezinárodní svaz pro tělesnou výchovu a sport, do něhož se svaz DTJČ přihlásil r. 1918. Z původního sídla Gentu v Belgii přesídlil později mezinárodní svaz do Prahy, což svědčí o významu DTJ na mezinárodním poli. Od r. 1913 se začíná se soustavnou organizovanou činností osvětovou, zřízen Technický výbor a Výchovný výbor svazu. Časopis Vychovatel vychází od r. 1912. Po vzoru Sokola se Svaz DTJ chtěl také prezentovat na veřejnosti masovými tělocvičnými vystoupeními. Proto byla na rok r. 1915 připravována první všesvazová dělnická olympiáda. Pro válečné události se olympiáda nekonala.

V červenci 1920 byla ustavena DTJ (dělnická tělovýchovná jednota) v Hodkovicích, která požádala jednotu Sokola o uvolnění některých dní pro svoje cvičení v České Besedě a o zapůjčení nářadí. 1. 8. 1920 jednal Sokol o této žádosti, pro bylo 24 br., 8 bylo proti.

První veřejné společné cvičení mezinárodního svazu se konalo pod názvem Dělnická Olympiáda 1921 za účasti 22314 cvičících. II. Dělnická Olympiáda byla r. 1927 (30066 cvičících) v Praze, III. v r. 1931 ve Vídni. Vedle tělocviku prostého a na nářadí se pěstují v DTJ od r. 1924 míčové hry, od r. 1925 plavectví. Pro mládež byl zaveden v roce 1920 skauting.

V některých krajích se pěstují zimní sporty a tenis. Vedle uvedených časopisů vydává svaz DTJČ pro žactvo Zlatou Bránu, pro dorost Náš dorost; jednotlivé kraje mají své Věstníky. R. 1929 měl svaz DTJČ 11031 jednot (117622 členů). Z toho je asi 50000 mužů, 15000 žen, 7000 dorostenek, 18000 žáků a stejný počet žaček. Organizačně je svaz DTJČ rozdělen na obvody, okresy a kraje. Za vznikem jednot stáli především sociální demokraté. Těsně před odštěpením komunistické strany od sociální demokracie v roce 1921 proběhl v celostátním vedení svazu i v jednotách souboj o vliv. Sociální demokraté si uchovali vliv na svaz, levičáci založili svou organizaci pod názvem Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ).

(Poznámka: Můj otec, který se chtěl stát členem Sokola, protože chtěl podpořit „češství“ v Hodkovicích, nebyl bohužel do Sokola přijat, byl vyhnán s tím, že Sokol je pro střední a vyšší vrstvy, on že je synem dělníka, chudáka, který je navíc člen soc. dem. strany a bylo mu řečeno, ať si táhne do DTJ, že patří mezi chudinu a ať se již nikdy necpe mezi elitu Hodkovic. Pro mého otce to byl velký životní šok, s kterým se nikdy nevyrovnal. Pamatoval si ty, kteří ho nevzali mezi sebe, a neměl je celý život rád, neodpustil jim to ponížení.)

DTJ v Hodkovicích (a nejen v Hodkovicích) byla ve srovnání se Sokolem velice chudá. Otec vzpomínal, že k dispozici bylo lano, dva míče a většinou se cvičilo venku.

Za německé okupace byly DTJ centry protifašistického odboje a někteří její členové spolupracovali s tzv. Obranou národa. Po roce 1948 byly DTJ zrušeny nebo začleněny do "jednotné tělovýchovy".  Tak tomu bylo i v Hodkovicích, kde došlo k sloučení jak DTJ, tak i Sokola se Sportovním klubem  (SK) Spartakem Hodkovice.   V 90. letech 20. století, po pádu komunistického režimu, byly některé jednoty obnoveny a vznikl i nový Svaz dělnických tělovýchovných jednot, který některé z obnovených jednot zastřešuje. Nově pěstují kromě cvičení též atletiku a další sporty a jejich členy jsou zejména střední vrstvy našeho obyvatelstva i drobní podnikatelé. V Hodkovicích již činnost DTJ obnovena nebyla, Sokol svoji samostatnou činnost obnovil.

Svaz dělnických tělovýchovných jednot České republiky sdružuje všechny dělnické tělovýchovné a tělocvičné jednoty působící v České republice. V současné době SDTJ sdružuje asi 30 jednot. Svaz Dělnických tělovýchovných jednot (DTJ) sdružuje Dělnické tělovýchovné jednoty celé republiky, zajišťuje rozvoj tělesných a mravních hodnot příslušníků členských Jednot, přispívá k harmonickému rozvoji jejich osobností a k výchově k demokracii, humanismu a solidaritě.

Česká strana sociálně demokratická uvádí na svých stránkách, že DTJ je partnerem této strany.

Vytvořeno s  použitím internetových stránek.

Ing. Václav Zajíček
Sdružení rodáků a přátel Hodkovic